Autor: Tomáš Bojda
V prosinci uplynulo dvě stě let od narození francouzského romanopisce Gustava Flauberta. Český rozhlas připomněl autorovo výročí vysíláním rozhlasové adaptace Paní Bovaryové, kterou v roce 1971 natočil režisér Miloslav Jareš v úpravě Jaroslavy Strejčkové, a premiérou nově nastudované patnáctidílné četby z románu Citová výchova (režie Vladimír Rusko). Po listopadovém dvousetletém výročí Fjodora Michajloviče Dostojevského, v jehož rámci rozhlas rovněž uvedl řadu původních auditivních realizací, tak posluchači opět mohli vyslechnout dnes již klasická díla světové literatury a konfrontovat se s tématy i uměleckým gestem dalšího velkého tvůrce.
Gustave Flaubert
Flaubert patří k autorům, kteří jsou nejen hojně čteni širokou veřejností a jejich díla takříkajíc dávno zklasičtěla, ale zároveň představuje podstatnou kapitolu vývoje světového románového umění, opředenou legendami o neobyčejné pracovitosti, poctivosti tvůrčího úsilí a nekonečné přípravě chystaných děl. V českém překladu vyšla nejen vydání všech vrcholných Flaubertových románů, ale i jeho korespondence či cestovních deníků. Přes všeobecné uznání dalších děl (Salambo, Pokušení sv. Antonína, Bouvard a Pécuchet) je nejčtenějším autorovým románem právě Paní Bovaryová, tedy román, který do centra pozornosti přivádí „banalitu“ jako fenomén, který provází i ty nejzlomovější okamžiky lidského života. Stylové i myšlenkové horizonty románu byly vysvětleny nesčetněkrát (od Reného Girarda po Milana Kunderu), z hlediska adaptace jde ovšem vždy primárně o to, nakolik se uměleckou konvenci předlohy podaří tlumočit v jiném médiu. Rozhlasová dramatizace je ovšem založena zejména na rozvíjení vnitřního konfliktu titulní hrdinky a sledování jejího psychologického vývoje. Viola Zinková interpretuje Emu Bovaryovou v členitém expresivním výrazu, celá inscenace má komorní dramatický charakter, v němž se pozornost upírá především k zachycení tragiky hlavní postavy. Četba z Citové výchovy naopak akcentuje především epický rámec předlohy, v uměřeném podání Aleše Procházky před posluchačem defiluje mondénní Paříž v době revoluce 1848, kdy Francie stála před branami druhého císařství.