Aktuality

Tanec smrti jako memento

Autor: Tomáš Bojda Kvitoval jsem s povděkem, že Vltava reprízuje Tanec smrti (19. ledna). Inscenace z roku 2008 pro mne zůstává modelovou ukázkou toho, kam až může dospět rozhlasový herec při ideálním skloubení technické kvality a výrazové rozmanitosti. Zároveň v době neustále diskutované rovnoprávnosti a sporných kauz upozorňuje na hlubší obrysy odvěkého tématu soužití muže a ženy. Režisér Michal Pavlík nastudoval jedno ze stěžejních dramat Augusta Strindberga s důrazem na hereckou akci. Ústřední konflikt, pojednávající bezvýchodnost partnerství obou pohlaví, nesnesitelnou blízkost a zároveň mučivou nutnost zůstávat spolu, rozehrává na pomyslné auditivní scéně věkově rozdílná dvojice Viktor Preiss (Edgar) a Nela Boudová (Alice), ve vedlejší roli bratrance Kurta vystoupí ještě Lukáš Hlavica. Je nutno dodat, že Pavlíkova inscenace vychází pouze z prvního dílu Strindbergovy dvoudílné hry, ...

Nové podcasty RadioDocku!

Zimní semestr 2018 na Katedře divadelních a filmových studií jsme v rozhlasovém praktiku věnovali především podcastům. Zjišťovali jsme, že jich sice spoustu známe a umíme si o nich zajímavě referovat, horší je ale potom nějaký podcast skutečně vytvořit. Zkoušeli jsme různé způsoby: monologickou recenzi, rozhovor na známé téma, dialogickou recenzi. Ty nejlepší podcasty Vám nabízíme v sekci AUDIO. Třeba reflexi dokumentu o panu Koláčkovi, vynikající autorský pohled na Rusy v Čechách a s nimi související rusofobii nebo na pozoruhodnou inscenaci Širší než nebe. Poslouchejte!

Apollinaire v Praze

Autor: Tomáš Bojda Stoleté výročí úmrtí zakladatele moderní poezie Guillauma Apollinaira připomněla 9. listopadu Vltava reprízou povídky Pražský chodec. Vstupní text sbírky Kacíř a spol. z francouzštiny přeložil Jan Binder, režisérem byl v roce 1994 Petr Adler. Symbolická pocta velkému básníkovi je současně neobvyklou tematizací Prahy a jejího genia loci. Příběh vypráví o fiktivním pražském setkání spisovatele s Isaacem Lakedemem, Věčným židem nebo také Ahasverem. Povídka zaujímá nevšední stylizací postav, neustálým pohráváním si s přenesenými významy a prolínáním nadčasových filozofických rovin s okamžitým požitkářstvím. Nízké radosti versus strach a pochyby, čistota versus hřích. Boris Rösner naznačuje ústy jednajících postav leccos o pochybné morálce a vnitřní zkaženosti, leccos také o lidských slabostech. „Už devatenáct věků pozoruji lidstvo a je to nesmírně zábavné. Můj hřích, pane, ...

Být tak Belmondem

Autor: Tomáš Bojda Desátého listopadu oslaví devadesáté narozeniny italský hudební skladatel Ennio Morricone. Jeden z nejslavnějších autorů filmové hudby zůstává přes pokročilý věk stále činný, vždyť předloni přebíral svého pohříchu prvního Oscara za hudbu k Tarantinově filmu Osm hrozných. Mnoho z Italových filmových melodií diváci rozpoznají doslova od prvního tónu, charakteristickým příkladem budiž ústřední téma z Lautnerova filmu Profesionál (1981) s Jeanem-Paulem Belmondem v titulní roli. Když jsem si nedávno se zvědavostí pustil nový dokument Miroslava Buriánka Vidět očima: Triviální obrazy všedních dnů bývalého rozhlasáka, nestačil jsem se divit, že první, co slyším, je právě zmiňovaný Morriconeho soundtrack z Profesionála. Napadlo mně, výborný vstup do děje, ale co bude následovat, když nemáme Belmonda? Buriánek svůj dokument komponoval jako autoportrét. Nikoli biografii či memoárové ohlédnutí, ale spíše kapitoly ...

Sto let od konce carismu v Rusku

Autor: Tomáš Bojda   Letní prázdniny přinášejí v roce výročních osmiček několik významných výročí či jubilejních oslav. Kromě devadesátých narozenin dramatika a prozaika Pavla Kohouta si připomínáme také nedožitou stovku švédského filmového mága Ingmara Bergmana. Sto let zároveň uplynulo od zavraždění posledního ruského cara Mikuláše II., jehož osud literárně zpracoval význačný ruský spisovatel a historik Edvard Radzinskij ve svém románu Poslední car: Zavraždění Mikuláše II. a jeho rodiny. Radzinského prózu pro rozhlas upravil Jaroslav Someš a Lída Engelová, která se stala zároveň režisérkou inscenace Poslední noc posledního cara. Nahrávku z roku 1997 reprízuje Vltava v úterý 17. července, tedy přesně v den stého výročí carovy smrti. Edvard Radzinskij si získal renomé jako autor historicky laděných próz vycházejících z ruských dějin. Mimo faktograficky přesného svědectví o ...

Jméno růže

Autor: Laura Šarochová Text vznikl jako výstupní práce ze Semináře analýzy rozhlasu, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou 1. ročníku oboru Televizní a rozhlasová studia – Divadelní studia.   Jméno růže je snad nejznámějším dílem italského spisovatele a filosofa Umberta Eca. Historicko-filosoficko-detektivní román, jehož příběh se odehrává v roce 1327 v blíže nespecifikovaném italském horském benediktinském klášteře, je pro každého tvůrce, který se rozhodne pro jeho adaptaci, velkou výzvou. Nejen velkým množstvím postav, ale především složitostí a náročností dějové linie. Přesto se u nás dočkal zájmu rozhlasových tvůrců, a tak mohl roku 2002 vzniknout auditivní devítidílný seriál. Jednou z nejstěžejnějších věcí při přípravě této adaptace byl výběr aktérů ...

Bylo to na váš účet – analýza rozhlasové inscenace

Autor: Eva Floriánová Text vznikl jako výstupní práce ze Semináře analýzy rozhlasu, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou 1. ročníku oboru Televizní a rozhlasová studia – Filmová studia.   Ve své závěrečné práci se budu věnovat rozhlasové inscenaci Bylo to na váš účet od režiséra Jiřího Horčičky z roku 1964. Tato inscenace je dodnes považována za vrcholné dílo českého rozhlasu a já se v této krátké souhrnné analýze pokusím poukázat na to, proč tomu tak je. Rozhlasovou hru Bylo to na váš účet napsal český poválečný spisovatel Ludvík Aškenazy roku 1964. Dílo je inspirováno spisovatelovou povídkou Vajíčko. V tomtéž roce se jí ujal režisér nastupující rozhlasové generace Jiří Horčička. ...

Zpozdilý sen plul do krásného přístavu…

Autor: Tomáš Bojda   Snově lyrizující svět Fráni Šrámka se v dnešní uspěchané době zdá až příliš vzdálený. Filmové adaptace Václava Kršky byly ve své době úhybným manévrem před přívalem budovatelských témat o plnění plánu. Režisér zaujal svou schopností vizuální vřelosti, horlivosti výpovědi, kterou symbolizoval začínající Eduard Cupák. Zdánlivě apolitická šrámkovská poetika obrací pozornost k touhám a radostem, občas však také k bolestem a strastem člověka. Povídka Oklamal je součástí Šrámkovy sbírky Klavír a housle, vydané poprvé roku 1920 v Praze, u nakladatele Františka Borového. Rozhlasová adaptace povídky vznikla roku 2003, režisérkou byla Hana Kofránková, interpretem Viktor Preiss. Vltava reprízu uvede v sobotu 26. května v cyklu Klasická povídka. Dvojice Kofránková – Preiss jako by předznamenávala stylový charakter díla. Režisérka, bytostně čerpající tvůrčí zdroje z literárních, často ...

Radio Speed Dating – důkaz relevance

Autor: Laura Šarochová   Přijít s něčím novým, neotřelým, s něčím, co nemá jistý pozitivní nebo alespoň neutrální výsledek, chce vždycky pořádnou dávku odvahy a tu my jsme měly a měla ji především Alenka Lančová. Přišla s představou neformálního setkání rozhlasových tvůrců a nadšených návštěvníků festivalu Prix Bohemia Radio. Navrhla program, který měl posluchačům rozhlasu, studentům a vlastně každému, kdo bude mít odvahu přijít a zapojit se, nabídnout možnost setkat se face to face s lidmi, jejichž práci jsme doteď znali jen ear to ear. Snad právě tento fakt se stal zdrojem počáteční nedůvěry, strachu a snad i malého opovržení ze strany organizátorů. Přesto se nevzdala a připravila platformu pro netradiční rozhovory mezi lidmi, kteří se v tu chvíli už nedělili na VELKÉ TVŮRCE a ...

Rádio není mrtvé a Prix Bohemia Radio také ne

Autor: Alena Lančová V roli návštěvnice 34. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio jsem se ocitla podruhé, v roli jedné z produkční doprovodného programu poprvé. Především chci sdělit, že o pojetí Prix Bohemia Radio lze diskutovat nekonečně, z různých úhlů pohledu, dají se vytknout a pochválit různé prvky. Myslím, že letošní ročník patřil k těm povedenějším, protože jeho programová skladba byla velmi různorodá, což vedlo k oživení rutinního života mnoha lidí. Zaměřím se na kritiku pojetí festivalu, a to z důvodu, že věřím, že má ještě větší potenciál, než využívá. Různé akce, prezentace, dny otevřených dveří, koncerty, pomáhají utvářet brand jakékoli organizace. Nemělo by se také zapomínat, že smysl takové akce by měl být srozumitelný, nikoli jednoduchý. Jak ale utvářet jednotnou vizi a poslání určité události, když se týká ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!