Aktuality

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Nová publikace o rozhlasové kritice

Takřka pod stromeček jsme si v Olomouci nadělili malý rozhlasový dárek: publikaci Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby. Ta je výsledkem kolektivní práce výzkumného týmu IGA pod vedením Doc. Andrey Hanáčkové Ph.D. Každý z přispěvatelů je autorem jednoho až dvou textů snažících se mapovat rozhlasovou kritiku od jejích počátků ve třicátých letech až po současnost. Jednotlivá témata studií pokrývají jak klíčová periodika a publikace o rozhlasové umělecké tvorbě, tak výběrové oblasti jako reflexe herecké či režijní práce. Ve výzkumném týmu nechyběl například autor webu Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička anebo scénáristka, dramaturgyně a teoretička Tereza Semotamová. Publikaci je možné zakoupit na prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého nebo po domluvě s hlavní autorkou publikace Andreou Hanáčkovou (andrea.hanackovapol.cz).     Foto: www.muj-rozhlas.cz

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke.Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra mezi ...

Brněnské PERIFERNÍ SLYŠENÍ 2017

Chuť setkávat se, diskutovat a sdílet názory a zkušenosti z fungování studentských rádií dokazuje již třetí setkání zástupců studentských médií. To tentokrát proběhlo v rámci druhého ročníku akce Periferní slyšení v režii brněnského Rádia R v sobotu 11. listopadu. Olomoucké studentské rádio UP AIR tam vyrazily reprezentovat jeho členky Andrea Dostálová, Alena Lančová a šéfredaktorka Martina Foldynová, která se účastnila i závěrečné panelové diskuse. „Letošní rozhlasové setkání a jeho bohatý program bylo skutečně velmi přínosné. Začínalo krátkou prezentací jednoho ze členů brněnského Rádia R. Kamil Gábor se zaměřil na komunitu v rádiu, snažil se svým výzkumem shrnout základní body fungování studentů v komunitním rádiu. Následovala asi půl hodiny dlouhá debata k tématu. Veškeré debaty celé konference moderovala Martina Pouchlá, také ...

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase. V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch ...

Ti, které už nikdo nechce

Autor: Andrea Hanáčková Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, jenž ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly různým způsobem ...

Putování časem s ing. Brouczkem

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...

Evropa jako nevhodné místo pro staré nemocné lidi

Autor: Andrea Hanáčková Český rozhlas 3 uvedl domácí verzi rakouského featuru Franzisky Dorau o evropských pacientech se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou, které jejich blízcí odváží na dožití do Thajska (Prázdniny na doživotí, v originále Life´s Holiday – über die Pflege europäischer Demenzkranker in Thailand). Jakkoli základní téma působí jako zvrácená turistika nebo rozmar několika zbohatlíků, nejde o žádný populární bulvár. Dorau zachytila zoufalé životní situace několika lidí, jež vyústily v rozhodnutí odložit milovaného člověka do péče ošetřovatelů na druhém konci světa. Přestože jde v případě zmíněných nemocí o hrozivě narůstající problém, evropská společnost stále nepřikládá stárnutí populace náležitý akcent. V českém rozhlasovém prostředí jsme mohli zaznamenat časosběrný dokument Daniela Moravce Než se setmí. Inspirací pro tento počin byla kniha ...

Cesta ze dna

Autor: Andrea Hanáčková V lednu roku 2015 se na půdě Českého rozhlasu uskutečnilo pracovní setkání filmových a rozhlasových dokumentaristů. Všechny překvapila hojná účast především studentů, kteří se rozhlížejí v mediálním světě a hledají uplatnění pro své příběhy. Pamatuji si překvapení a obdiv televizních a filmových kolegů nad tím, že Český rozhlas věnuje pozornost dalšímu vzdělávání svých tvůrců a radost nad bohatou diskusí, která vznikla nad možnostmi spolupráce obou médií. Její konkrétní podobu představila přesně po roce autorka Veronika Korčáková v dramaturgické a režijní gesci Lenky Svobodové v minisérii rozhlasových dokumentů Cesta ze dna. Ve čtyřech příbězích sledujeme osudy žen, jejichž společným osudem byla po delší dobu nezaměstnanost a marné hledání práce. Forma spolupráce televize a rozhlasu je nasnadě – kromě ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!