Aktuality

Matyáš a maminka aneb proměna dokumentů s tématem smrti

Autor: Gabriela Míšková Zatímco kolem roku 2000 bylo téma smrti v rozhlasovém vysílání dramaturgií napříč stanicemi Českého rozhlasu neoficiálně považováno za ne příliš vhodné, o necelou dekádu později bylo především rozhlasovým dokumentaristům již jasné, že ze smrti nelze dělat tabu a není možné ji z vysílání vytěsnit. Průkopnickým dílem v tomto ohledu byl dokument Lenky Svobodové O smrti s nadějí (2008). Do roku 2015 pak vzniklo deset dokumentů různých autorů, které se více či méně nejčastěji zabývaly hospicovou péčí a přidruženými motivy jako například dobrovolnictvím v hospicích či LDN. Výjimku z těchto deseti děl tvoří dva dokumenty: Diptych (2015) Jana Hanáka tematizující a reálně zachycující proces umírání mladého těžce nemocného člověka a Ahoj, chci umřít (2014) Dana Moravce o sebevraždě. Pro tuto chvíli však nejsou důležitá ...

Óda na knihy

Autor: Tomáš Bojda Po řadě recenzí rozhlasových inscenací či četeb činím výjimku.  Do středu pozornosti kladu pořad, jehož nenápadná přítomnost mne nedávno překvapila a přinutila vyposlechnout hned několik dřívějších dílů. Vltava vysílá každou neděli dopoledne literární pořad Knižní pól (připravuje Blanka Stárková). Hned v úvodu chválím – je skvělé, že takový pořad existuje, vždyť rozhlas a knihy patří k sobě! Formát pořadu je založen na individualizované podobě každého dílu, jelikož určujícím faktorem pořadu bývá osobnost, která posluchače pořadem provází. Během necelé půlhodiny vysílání se seznamujeme s literárními preferencemi vybrané osobnosti z oblasti umění, literatury či vědy. Hosty pořadu spojuje společné téma – knihy. Host hovoří o knihách, jež ovlivnily jeho život nebo jinak tematizuje „bytí knih“ mezi námi. Komorní monolog, klidné tempo a hudební ...

Analýza Rady ČRo

Autor: Jakub Kraus Text vznikl jako výstupní práce z Rozhlasového semináře, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. V této práci se budu zabývat analýzou Rady Českého Rozhlasu, konkrétně její strukturou, jejími členy, aktuálně probíranými tématy a kauzami. Při práci vycházím z dokumentů a multimédií dostupných na stránkách ČRo, tj. zápisy a nahrávky z jednání, stížnosti a vyjádření Rady a vedení, přílohy, analýzy atd. U kauz rovněž vycházím z článků a komentářů, které se jim věnují, a to z nezávislých internetových médií, ať už soukromých nebo veřejné služby, dále pak ze zpravodajského serveru Česká Média. 1.   Struktura, funkce a pravomoci Vedle Generálního ředitele a Dozorčí komise je Rada jedním hlavních orgánů Českého rozhlasu, z hlediska míry ...

Umberto Eco stále přítomný

Autor: Tomáš Bojda Připadá mi, že snad žádný učenec se v dnešní mediálně spotřební době netěší takové reklamě a čtenářskému zájmu jako Umberto Eco. Alespoň tedy co se týče kvantity knižních vydání, na které narážím snad v každém knihkupectví, ať už „mainstreamovém“ či odbornějším, neřkuli akademickém. Nedokážu odhadnout, nakolik publikace italského sémiotika a romanopisce zvyšují tržby knihkupců, ovšem už samotný fakt, že je vídám tak často a v tak impozantním provedení (působivá edice nakladatelství Argo), mne i s ohledem na tuny brakových memoárů, kuchařek a fantasy komiksů těší. Popularita Umberta Eca již dávno překročila hranice literární, natož vědecké sféry. Jak už tomu bývá, autor není širší čtenářské obci znám ani tak jako mimořádně erudovaný estetik, profesor sémiotiky, znalec umění či významná postava postmoderny, ale spíše ...

Viktor Preiss jako Leonardo i Claudius

Autor: Tomáš Bojda V květnu uplynulo pětisté výročí od úmrtí italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Vltava autora Mony Lisy připomíná desetidílným seriálem Markéty Jahodové, která předlohu ruského spisovatele Dmitrije Merežkovského natočila v dramatizaci Romana Císaře a dramaturgii Jany Paterové v roce 1999. Titulní roli ztvárnil Viktor Preiss. Dvoudílný román Leonardo da Vinci byl druhým dílem trilogie Kristus a Antikristus, Merežkovskij ji vytvořil v letech 1895 – 1904. Režisérka Jahodová natočila na přelomu milénia dvě rozlehlé auditivní dramatizace historických románových námětů. Kromě Leonarda hovoříme ještě o osmidílném seriálu Já, Claudius, který vznikl podle románů Roberta Gravese v roce 2001. Obě látky spojuje fikční interpretace historicky doložených událostí a osudů reálných historických postav. Tvůrčí fabulace prospívá plnokrevnosti postav, odhalení jejich charakteristik, jež by v přísně vědeckém či ...

Thomas Mann v rozhlase

Autor: Tomáš Bojda Ve stínu velkých románů zůstává v bibliografii Thomase Manna krátká próza Pán a pes (1919). Vltava rozhlasové zpracování povídky z roku 1991 reprízovala 26. března, v režii Jana Tůmy se jediné role ujal Josef Somr. Thomas Mann měl na konci desátých let minulého století na svém kontě již řadu proslavených děl, zejména svůj první román Buddenbrookovi (za nějž dostal Nobelovu cenu, 1929) nebo novely Tristan, Tonio Kröger či Smrt v Benátkách. Povídka Pán a pes vznikla, podobně jako jiné kratší prozaické texty autora, poněkud nenápadně v mezidobí před přípravou k velkému tvůrčímu vzepětí, které Mann v roce 1924 završil rozsáhlým románem Kouzelný vrch. Zdánlivě jednoduché vyprávění o vztahu člověka se psem u Manna pochopitelně nezůstává v prvním plánu oslavy tohoto věčného přátelství. Skrze citlivě kladené ...

A jak jsme na tom s výběrčími dnes?

Autor: Tomáš Bojda Trezorové monodrama Výběrčí natočil režisér Jiří Horčička v roce 1966 v dramaturgii Karla Tachovského. Nadčasová hra (Vltava ji znovu uvedla 26. února) neztratila ani po více než padesáti letech nic ze svých uměleckých kvalit a bytostné naléhavosti. Koncentrace témat, nevyřčených vykřičníků i otazníků stále zasahuje přímočarostí, kterou Horčička vetknul do nahrávky s Rudolfem Hrušínským v titulní roli. Už byly popsány stohy archů o tom, nakolik dramaturgie šedesátých let (nejen rozhlasová, ale i divadelní, filmová či literární) vybočila ze zaběhlých kolejí ideologických dogmat předchozí dekády, nakolik ovlivnila další vývoj a v čem její postupy obohatily budoucí inscenační praxi. V Horčičkově režii jen v tomto období vznikla řada inscenací, jež dnes řadíme do zlatého fondu původní rozhlasové hry (za všechny alespoň dvě symptomatické: Bylo to na ...

Tanec smrti jako memento

Autor: Tomáš Bojda Kvitoval jsem s povděkem, že Vltava reprízuje Tanec smrti (19. ledna). Inscenace z roku 2008 pro mne zůstává modelovou ukázkou toho, kam až může dospět rozhlasový herec při ideálním skloubení technické kvality a výrazové rozmanitosti. Zároveň v době neustále diskutované rovnoprávnosti a sporných kauz upozorňuje na hlubší obrysy odvěkého tématu soužití muže a ženy. Režisér Michal Pavlík nastudoval jedno ze stěžejních dramat Augusta Strindberga s důrazem na hereckou akci. Ústřední konflikt, pojednávající bezvýchodnost partnerství obou pohlaví, nesnesitelnou blízkost a zároveň mučivou nutnost zůstávat spolu, rozehrává na pomyslné auditivní scéně věkově rozdílná dvojice Viktor Preiss (Edgar) a Nela Boudová (Alice), ve vedlejší roli bratrance Kurta vystoupí ještě Lukáš Hlavica. Je nutno dodat, že Pavlíkova inscenace vychází pouze z prvního dílu Strindbergovy dvoudílné hry, ...

Nové podcasty RadioDocku!

Zimní semestr 2018 na Katedře divadelních a filmových studií jsme v rozhlasovém praktiku věnovali především podcastům. Zjišťovali jsme, že jich sice spoustu známe a umíme si o nich zajímavě referovat, horší je ale potom nějaký podcast skutečně vytvořit. Zkoušeli jsme různé způsoby: monologickou recenzi, rozhovor na známé téma, dialogickou recenzi. Ty nejlepší podcasty Vám nabízíme v sekci AUDIO. Třeba reflexi dokumentu o panu Koláčkovi, vynikající autorský pohled na Rusy v Čechách a s nimi související rusofobii nebo na pozoruhodnou inscenaci Širší než nebe. Poslouchejte!

Apollinaire v Praze

Autor: Tomáš Bojda Stoleté výročí úmrtí zakladatele moderní poezie Guillauma Apollinaira připomněla 9. listopadu Vltava reprízou povídky Pražský chodec. Vstupní text sbírky Kacíř a spol. z francouzštiny přeložil Jan Binder, režisérem byl v roce 1994 Petr Adler. Symbolická pocta velkému básníkovi je současně neobvyklou tematizací Prahy a jejího genia loci. Příběh vypráví o fiktivním pražském setkání spisovatele s Isaacem Lakedemem, Věčným židem nebo také Ahasverem. Povídka zaujímá nevšední stylizací postav, neustálým pohráváním si s přenesenými významy a prolínáním nadčasových filozofických rovin s okamžitým požitkářstvím. Nízké radosti versus strach a pochyby, čistota versus hřích. Boris Rösner naznačuje ústy jednajících postav leccos o pochybné morálce a vnitřní zkaženosti, leccos také o lidských slabostech. „Už devatenáct věků pozoruji lidstvo a je to nesmírně zábavné. Můj hřích, pane, ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!