Aktuality

Mančalova novinka: Širší než nebe

Autor: Barbora Holubová Rozhlasové drama Širší než nebe od autorky Lindy Marshall Griffiths pojednává o ženě v bezvědomí, která nevykazuje znaky komunikace, přitom je ale sama v sobě při vědomí a s ostatními se snaží mluvit. Hru přeložila Kateřina Holá, dramaturgyní byla Lenka Veverková, hry se ujal a zrežíroval ji Petr Mančal. Roli Elly hrála Petra Špalková, roli Charlie pak Anna Klusáková a postavu neurologa ztvárnil Martin Finger. Hudební design stvořil Ondřej Gášek. Na hudbě se také podílel Dominik Budil na pozici zvukového mistra. Hra byla natočena v roce 2018. V této padesáti minutové hře se ocitá hlavní postava Ella na dobu šesti měsíců v bezvědomí. Hra je především vhledem do její mysli, kde balancuje na hranici vědomí a nevědomí, ...

Druhá verze Malby na dřevě

Autor: Tomáš Bojda   „Otázka po smyslu Boha, smrti a strachu.“ Tak shrnuje vypravěč Luděk Munzar tematický motiv Malby na dřevě, jedné z nejproslulejších látek švédského filmaře, divadelníka i rozhlasového tvůrce Ingmara Bergmana. Od jeho narození letos uplyne sto let, není tedy na škodu si odkaz mimořádně všestranného a nadčasového díla připomínat. V tuzemském rozhlase vznikla adaptace Bergmanovy Malby již v roce 1966 (s Otakarem Brouskem, Martou Vančurovou či Radovanem Lukavským), za normalizace byl však záznam Henkeho inscenace smazán. Druhé zpracování pochází z roku 2005, v úpravě Bohumila Sobotky a dramaturgii Pavla Minkse novou verzi nastudoval režisér Vlado Rusko. Syrová skandinávská legenda, jejíž dějový oblouk tvoří putování rytíře Antonia Blocka (Ladislav Frej), je zasazena do období křižáckých válek, morové epidemie a zároveň kompaktního auditivního tvaru. ...

Zvukomalebný temperament Horčičkových režií aneb Schovávaná na schodech

Autor: Tomáš Bojda Nezvalovo přebásnění klasické španělské komedie „pláště a dýky“ má v tuzemském kontextu bohatou činoherní tradici: z mnoha inscenací zmiňme jednu pozoruhodnou, kterou v roce 1960 v režii Radovana Lukavského ve studentském Divadle DISK absolvovali dnes již bardi českého herectví jako Jana Hlaváčová, Jiří Kodet, Jaroslav Satoranský, Václav Sloup či Jan Přeučil. Pro rozhlas variaci původní Calderónovy hry upravila Helena Albertová, dramaturgem byl Ivan Škapa, režisérem v roce 1983 Jiří Horčička. Skutečnost, že Dvojka Schovávanou na schodech reprízuje v neděli 8. dubna v hlavním vysílacím čase od 20 hodin, svědčí o nadčasovosti nejen literární předlohy a příběhu, ale také o stále moderním auditivním zpracování. Horčička ve své režijní koncepci dbá zejména na rytmickou melodičnost textu, prokomponování mluveného slova ...

Svědectví z kriminálu

Autor: Tomáš Bojda „Mnoho věcí ztratilo časem smysl, ale zůstal mi ten můj svět. Ten malý svět, který mám sám pro sebe. A na tom jsem nic nezměnil.“ Trpké konstatování ústřední postavy hry Konfrontace, je výpovědí autorova alter ega, vězně Filipa Kováře. Režimem pronásledovaný spisovatel Karel Pecka by se letos v prosinci dožil devadesáti let. O trvalosti jeho odkazu svědčí skutečnost, že Vltava Konfrontaci reprízuje v rámci cyklu Současná hra. Pecka strávil v komunistických lágrech a kriminálech od roku 1949 deset a půl roku. Tematika a prostředí vězení, se staly východiskem většiny jeho literárního díla. Konfrontace vznikla na základě jedné z povídek triptychu Úniky, které Pecka jako svou prozaickou prvotinu publikoval v roce 1966. Rozhlasové nastudování z roku 1968 bylo za normalizace smazáno, autorově tvůrčí perzekuci ...

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Nová publikace o rozhlasové kritice

Takřka pod stromeček jsme si v Olomouci nadělili malý rozhlasový dárek: publikaci Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby. Ta je výsledkem kolektivní práce výzkumného týmu IGA pod vedením Andrey Hanáčkové. Každý z přispěvatelů je autorem jednoho až dvou textů snažících se mapovat rozhlasovou kritiku od jejích počátků ve třicátých letech až po současnost. Jednotlivá témata studií pokrývají jak klíčová periodika a publikace o rozhlasové umělecké tvorbě, tak výběrové oblasti jako reflexe herecké či režijní práce. Ve výzkumném týmu nechyběl například autor webu Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička anebo scénáristka, dramaturgyně a teoretička Tereza Semotamová. Publikaci je možné zakoupit na prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého nebo po domluvě s hlavní autorkou publikace Andreou Hanáčkovou (andrea.hanackova@upol.cz).     Foto: www.muj-rozhlas.cz

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Brněnské PERIFERNÍ SLYŠENÍ 2017

Chuť setkávat se, diskutovat a sdílet názory a zkušenosti z fungování studentských rádií dokazuje již třetí setkání zástupců studentských médií. To tentokrát proběhlo v rámci druhého ročníku akce Periferní slyšení v režii brněnského Rádia R v sobotu 11. listopadu. Olomoucké studentské rádio UP AIR tam vyrazily reprezentovat jeho členky Andrea Dostálová, Alena Lančová a šéfredaktorka Martina Foldynová, která se účastnila i závěrečné panelové diskuse. „Letošní rozhlasové setkání a jeho bohatý program bylo skutečně velmi přínosné. Začínalo krátkou prezentací jednoho ze členů brněnského Rádia R. Kamil Gábor se zaměřil na komunitu v rádiu, snažil se svým výzkumem shrnout základní body fungování studentů v komunitním rádiu. Následovala asi půl hodiny dlouhá debata k tématu. Veškeré debaty celé konference moderovala Martina Pouchlá, také ...

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase. V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!