Aktuality

Radio Speed Dating – důkaz relevance

Autor: Laura Šarochová   Přijít s něčím novým, neotřelým, s něčím, co nemá jistý pozitivní nebo alespoň neutrální výsledek, chce vždycky pořádnou dávku odvahy a tu my jsme měly a měla ji především Alenka Lančová. Přišla s představou neformálního setkání rozhlasových tvůrců a nadšených návštěvníků festivalu Prix Bohemia Radio. Navrhla program, který měl posluchačům rozhlasu, studentům a vlastně každému, kdo bude mít odvahu přijít a zapojit se, nabídnout možnost setkat se face to face s lidmi, jejichž práci jsme doteď znali jen ear to ear. Snad právě tento fakt se stal zdrojem počáteční nedůvěry, strachu a snad i malého opovržení ze strany organizátorů. Přesto se nevzdala a připravila platformu pro netradiční rozhovory mezi lidmi, kteří se v tu chvíli už nedělili na VELKÉ TVŮRCE a ...

Rádio není mrtvé a Prix Bohemia Radio také ne

Autor: Alena Lančová V roli návštěvnice 34. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio jsem se ocitla podruhé, v roli jedné z produkční doprovodného programu poprvé. Především chci sdělit, že o pojetí Prix Bohemia Radio lze diskutovat nekonečně, z různých úhlů pohledu, dají se vytknout a pochválit různé prvky. Myslím, že letošní ročník patřil k těm povedenějším, protože jeho programová skladba byla velmi různorodá, což vedlo k oživení rutinního života mnoha lidí. Zaměřím se na kritiku pojetí festivalu, a to z důvodu, že věřím, že má ještě větší potenciál, než využívá. Různé akce, prezentace, dny otevřených dveří, koncerty, pomáhají utvářet brand jakékoli organizace. Nemělo by se také zapomínat, že smysl takové akce by měl být srozumitelný, nikoli jednoduchý. Jak ale utvářet jednotnou vizi a poslání určité události, když se týká ...

Lindy Marshall Griffiths – Širší než nebe – analýza hry

Autor: Michaela Tsepeleva „Rozhlasové drama o vnitřním světě ženy balancující na hranici vědomí a nevědomí“…. Touto charakteristikou představuje rozhlasovou hru Širší než nebe Český rozhlas Vltava. Hra dramatičky Lindy Marshall Griffiths, zastupující současnou rozhlasovou dramatiku a v originále realizovaná v produkci BBC, byla uchopena režisérem Petrem Mančalem a odvysílána na stanici Český rozhlas Vltava. Drama řeší jednu z životních tragédií, která ve vteřině může postihnout každého z nás. Matka, upoutaná po nehodě na nemocniční lůžku, upadla do kómatu. Z jejich nejbližších ji navštěvuje jen nezletilá dcera. Ta současně cítí vinu za stav, ve kterém se nachází, neboť k nehodě došlo při jejich večerní cestě na kole domů od otce. Z podstaty zápletky vyplývá, že rozvinutí děje by bylo v zásadě možné jen komunikací dcery a nemocničního ...

Mančalova novinka: Širší než nebe

Autor: Barbora Holubová Rozhlasové drama Širší než nebe od autorky Lindy Marshall Griffiths pojednává o ženě v bezvědomí, která nevykazuje znaky komunikace, přitom je ale sama v sobě při vědomí a s ostatními se snaží mluvit. Hru přeložila Kateřina Holá, dramaturgyní byla Lenka Veverková, hry se ujal a zrežíroval ji Petr Mančal. Roli Elly hrála Petra Špalková, roli Charlie pak Anna Klusáková a postavu neurologa ztvárnil Martin Finger. Hudební design stvořil Ondřej Gášek. Na hudbě se také podílel Dominik Budil na pozici zvukového mistra. Hra byla natočena v roce 2018. V této padesáti minutové hře se ocitá hlavní postava Ella na dobu šesti měsíců v bezvědomí. Hra je především vhledem do její mysli, kde balancuje na hranici vědomí a nevědomí, ...

Druhá verze Malby na dřevě

Autor: Tomáš Bojda   „Otázka po smyslu Boha, smrti a strachu.“ Tak shrnuje vypravěč Luděk Munzar tematický motiv Malby na dřevě, jedné z nejproslulejších látek švédského filmaře, divadelníka i rozhlasového tvůrce Ingmara Bergmana. Od jeho narození letos uplyne sto let, není tedy na škodu si odkaz mimořádně všestranného a nadčasového díla připomínat. V tuzemském rozhlase vznikla adaptace Bergmanovy Malby již v roce 1966 (s Otakarem Brouskem, Martou Vančurovou či Radovanem Lukavským), za normalizace byl však záznam Henkeho inscenace smazán. Druhé zpracování pochází z roku 2005, v úpravě Bohumila Sobotky a dramaturgii Pavla Minkse novou verzi nastudoval režisér Vlado Rusko. Syrová skandinávská legenda, jejíž dějový oblouk tvoří putování rytíře Antonia Blocka (Ladislav Frej), je zasazena do období křižáckých válek, morové epidemie a zároveň kompaktního auditivního tvaru. ...

Zvukomalebný temperament Horčičkových režií aneb Schovávaná na schodech

Autor: Tomáš Bojda Nezvalovo přebásnění klasické španělské komedie „pláště a dýky“ má v tuzemském kontextu bohatou činoherní tradici: z mnoha inscenací zmiňme jednu pozoruhodnou, kterou v roce 1960 v režii Radovana Lukavského ve studentském Divadle DISK absolvovali dnes již bardi českého herectví jako Jana Hlaváčová, Jiří Kodet, Jaroslav Satoranský, Václav Sloup či Jan Přeučil. Pro rozhlas variaci původní Calderónovy hry upravila Helena Albertová, dramaturgem byl Ivan Škapa, režisérem v roce 1983 Jiří Horčička. Skutečnost, že Dvojka Schovávanou na schodech reprízuje v neděli 8. dubna v hlavním vysílacím čase od 20 hodin, svědčí o nadčasovosti nejen literární předlohy a příběhu, ale také o stále moderním auditivním zpracování. Horčička ve své režijní koncepci dbá zejména na rytmickou melodičnost textu, prokomponování mluveného slova ...

Svědectví z kriminálu

Autor: Tomáš Bojda „Mnoho věcí ztratilo časem smysl, ale zůstal mi ten můj svět. Ten malý svět, který mám sám pro sebe. A na tom jsem nic nezměnil.“ Trpké konstatování ústřední postavy hry Konfrontace, je výpovědí autorova alter ega, vězně Filipa Kováře. Režimem pronásledovaný spisovatel Karel Pecka by se letos v prosinci dožil devadesáti let. O trvalosti jeho odkazu svědčí skutečnost, že Vltava Konfrontaci reprízuje v rámci cyklu Současná hra. Pecka strávil v komunistických lágrech a kriminálech od roku 1949 deset a půl roku. Tematika a prostředí vězení, se staly východiskem většiny jeho literárního díla. Konfrontace vznikla na základě jedné z povídek triptychu Úniky, které Pecka jako svou prozaickou prvotinu publikoval v roce 1966. Rozhlasové nastudování z roku 1968 bylo za normalizace smazáno, autorově tvůrčí perzekuci ...

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Nová publikace o rozhlasové kritice

Takřka pod stromeček jsme si v Olomouci nadělili malý rozhlasový dárek: publikaci Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby. Ta je výsledkem kolektivní práce výzkumného týmu IGA pod vedením Andrey Hanáčkové. Každý z přispěvatelů je autorem jednoho až dvou textů snažících se mapovat rozhlasovou kritiku od jejích počátků ve třicátých letech až po současnost. Jednotlivá témata studií pokrývají jak klíčová periodika a publikace o rozhlasové umělecké tvorbě, tak výběrové oblasti jako reflexe herecké či režijní práce. Ve výzkumném týmu nechyběl například autor webu Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička anebo scénáristka, dramaturgyně a teoretička Tereza Semotamová. Publikaci je možné zakoupit na prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého nebo po domluvě s hlavní autorkou publikace Andreou Hanáčkovou (andrea.hanackova@upol.cz).     Foto: www.muj-rozhlas.cz

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!