Aktuality

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase. V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch ...

Ti, které už nikdo nechce

Autor: Andrea Hanáčková Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, jenž ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly různým způsobem ...

Putování časem s ing. Brouczkem

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...

Evropa jako nevhodné místo pro staré nemocné lidi

Autor: Andrea Hanáčková Český rozhlas 3 uvedl domácí verzi rakouského featuru Franzisky Dorau o evropských pacientech se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou, které jejich blízcí odváží na dožití do Thajska (Prázdniny na doživotí, v originále Life´s Holiday – über die Pflege europäischer Demenzkranker in Thailand). Jakkoli základní téma působí jako zvrácená turistika nebo rozmar několika zbohatlíků, nejde o žádný populární bulvár. Dorau zachytila zoufalé životní situace několika lidí, jež vyústily v rozhodnutí odložit milovaného člověka do péče ošetřovatelů na druhém konci světa. Přestože jde v případě zmíněných nemocí o hrozivě narůstající problém, evropská společnost stále nepřikládá stárnutí populace náležitý akcent. V českém rozhlasovém prostředí jsme mohli zaznamenat časosběrný dokument Daniela Moravce Než se setmí. Inspirací pro tento počin byla kniha ...

Cesta ze dna

Autor: Andrea Hanáčková V lednu roku 2015 se na půdě Českého rozhlasu uskutečnilo pracovní setkání filmových a rozhlasových dokumentaristů. Všechny překvapila hojná účast především studentů, kteří se rozhlížejí v mediálním světě a hledají uplatnění pro své příběhy. Pamatuji si překvapení a obdiv televizních a filmových kolegů nad tím, že Český rozhlas věnuje pozornost dalšímu vzdělávání svých tvůrců a radost nad bohatou diskusí, která vznikla nad možnostmi spolupráce obou médií. Její konkrétní podobu představila přesně po roce autorka Veronika Korčáková v dramaturgické a režijní gesci Lenky Svobodové v minisérii rozhlasových dokumentů Cesta ze dna. Ve čtyřech příbězích sledujeme osudy žen, jejichž společným osudem byla po delší dobu nezaměstnanost a marné hledání práce. Forma spolupráce televize a rozhlasu je nasnadě – kromě ...

Lábusův Harry Potter je skutečně kouzelný…

Autor: Tomáš Bojda Četba prvního dílu Harryho Pottera Kámen mudrců vzbudila už v době svého vzniku (2001) velký ohlas v řadách odborné i dětské posluchačské veřejnosti. Čtecem Rowlingové kouzelnické fantasy byl Jiří Lábus, herec, který text povýšil na úroveň interpretační exhibice, zachoval přitom principy žánrové výstavby, vztahových konfliktů, idey i nadpřirozeného rozměru potterovského světa. Pokusme se pár slovy zamyslet nad tím, jak se to Lábusovi podařilo. Metoda hlasového „přeskakování“ mezi jednotlivými postavami, s tím související prudké změny rytmu a především témbru hlasu, je složitým nárokem na hercovu technickou výbavu. Vyžaduje přitom také dokonalou znalost textu, charakterů jednotlivých postav, jejich motivací. Jiří Lábus se s nesnadnou úlohou popasoval nevídaně plasticky a to navzdory tomu, že právě v Potterovi musel obsáhnout také ...

Henkeho režie Friedricha Dürrenmatta

Autor: Tomáš Bojda V tomto textu si připomeneme návrat dramatiky Friedricha Dürrenmatta na auditivní jeviště českého rozhlasu po roce 1989. Tento návrat byl šťastným okamžikem pro obě strany. Zvláště, když při jednotlivých posleších zjišťujeme, že režisér Josef Henke švýcarského autora skutečně auditivně „nalezl“. Inscenování děl rodáka z Konofilgenu mělo v dřívějších dobách tradici zejména v tuzemské činohře. Dürrenmattovy texty byly uváděny na předních českých scénách, dnes již legendární je nastudování variace Tance smrti Augusta Strindberga Play Strindberg z roku 1970, kdy v Komorním divadle zazářili Václav Voska jako Edgar a Jaroslava Adamová jako Alice. Nucená přestávka v uvádění Dürrenmattových děl skončila po sametové revoluci, o jeho znovuobjevení se v rozhlase posléze zasloužil zmiňovaný Josef Henke. Ten nejprve v roce 1990 ...

Týden otevřených přednášek

Jak se vyučuje rozhlasová, televizní, divadelní a filmová historie a teorie pod vedením olomouckých pedagogů se i jako nestudenti či posluchači jiných kateder můžete dozvědět v následujícím týdnu. Již druhým rokem otevíráme na Katedře divadelních a filmových studií své přednášky a semináře veřejnosti. Od pondělí 27. do čtvrtku 30. listopadu tak máte možnost navštívit jakoukoliv hodinu z uvedeného programu. Cílem této akce je umožnit zájemcům nahlédnout do našeho pojetí výuky a dozvědět se více o tématech, jež nás i naše studenty zajímají. Nabídka rozhlasových předmětů zahrnuje témata z fikční i nonfikční rozhlasové tvorby: o rozhlasovém herectví pohovoří doktorand Tomáš Bojda, žánry rozhlasové reportáže a featuru přiblíží Andrea Hanáčková. Zároveň proběhne veřejná diskuse s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem a studentská konference „nanečisto“ reflektující ...

Satirická fraška v rozhlase? S Nestroyem to funguje…

Autor: Tomáš Bojda Žánr frašky v rozhlase zase tak často neslýcháme. Jednak v dnešní době již tolik nevznikají, jednak jejich životnost a aktuálnost vyznění často podléhá dobovým nárokům publika. Čestnou výjimkou budiž rakouský klasik Johann Nepomuk Nestroy, jehož Talisman Vltava vysílá v sobotu 25. listopadu v rámci cyklu Rozhlasové jeviště. Rozhlasová tradice adaptací vídeňského rodáka má kořeny již v osmdesátých letech, kdy v dramaturgii Jana Vedrala a režii Jiřího Horčičky vznikla dnes už památná nahrávka Nestroyovy pohádkové frašky Zlý duch Lumpácivagabundus aneb Ludrácký trojlístek (1986). V hlavních rolích zvukově košaté inscenace se tehdy objevili Viktor Preiss či Vladimír Brabec. O osm let později pak brněnské studio nastudovalo také další Nestroyovu klasickou frašku jménem Náčelník Večerní vánek aneb Hody divých mužů ...

Tip k poslechu – Ivan Klíma v porevolučním rozhlase

Autor: Tomáš Bojda Porevoluční návrat k inscenování původních rozhlasových her přirozeně souvisel také se znovuobjevováním některých normalizačně perzekuovaných autorů. Ivan Klíma, jeden z prvních signatářů Charty 77, patří dodnes k nejpřekládanějším autorům české literatury. Podobně jako jeho generační kolegové a přátelé Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Alexandr Kliment či brněnský Milan Uhde, také Klíma se po roce 1970 (toho roku byl definitivně vyloučen z KSČ) potýkal s nemožností svobodného publikování. Posametové zrušení cenzury znamenalo návrat zmiňovaných autorů do oficiálních sfér svého řemesla. V tomto článku upozorňujeme na dvě rozhlasové hry vzniklé podle Klímových textů, obě s datací počátku devadesátých let. První z nich je adaptace Klímovy divadelní hry z roku 1990 Hromobití, kterou natočila režisérka Jana Klimentová s Pavlem Soukupem, Michalem ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!