Autor: Jakub Kraus

Text vznikl jako výstupní práce z Rozhlasového semináře, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci.

V této práci se budu zabývat analýzou Rady Českého Rozhlasu, konkrétně její strukturou, jejími členy, aktuálně probíranými tématy a kauzami. Při práci vycházím z dokumentů a multimédií dostupných na stránkách ČRo, tj. zápisy a nahrávky z jednání, stížnosti a vyjádření Rady a vedení, přílohy, analýzy atd. U kauz rovněž vycházím z článků a komentářů, které se jim věnují, a to z nezávislých internetových médií, ať už soukromých nebo veřejné služby, dále pak ze zpravodajského serveru Česká Média.

1.   Struktura, funkce a pravomoci

Vedle Generálního ředitele a Dozorčí komise je Rada jedním hlavních orgánů Českého rozhlasu, z hlediska míry kompetencí se jedná o orgán nejvyšší. Podle zákona o Českém rozhlasu z roku 1991 má být účelem této Rady uplatňování práva veřejnosti na kontrolu Českého rozhlasu. Tento zákon rovněž popisuje fungování Rady, včetně jejích úkolů a pravomocí, volby členů a předsednictva. Další úkoly, působnost a kompetence jsou rozepsány v Jednacím a volebním řádu Rady Českého rozhlasu.

Rada Českého rozhlasu má devět členů, kteří jsou voleni na šest let, s tím, že každé dva roky se obměňuje třetina. Každé dva roky se rovněž volí předsednictvo Rady, které se skládá ze tří členů – předsedy, 1. místopředsedy a 2. místopředsedy, který je rovněž tiskovým mluvčím Rady. Členové jsou voleni Poslaneckou sněmovnou ČR, zatímco předsednictvo je voleno zevnitř. Na pozici radního, což je veřejná funkce, jejíž plat je určován Poslaneckou sněmovnou, se může přihlásit kdokoliv, kdo splňuje podmínky, jak jsou uvedeny v Zákoně o Českém rozhlasu, především se jedná o trestní bezúhonnost, zároveň nesmí být ve střetu zájmů (nesmí být členem politické strany nebo hnutí, společenské nebo občanské a kulturní organizace, osoby jim blízké nesmí být zaměstnanci Českého rozhlasu atd.). Dle zákona by měli radní zastupovat důležité regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

Důležitým úkolem Rady je dohlížení na dodržování Kodexu Českého rozhlasu. Dále jmenují a odvolávají generálního ředitele, určují jeho mzdu a odměny. Zabývají se stížnostmi posluchačů, které jsou neanonymní a řeší se na každém veřejném jednání, které probíhá jednou měsíčně. Volí Dozorčí komisi, která dohlíží nad hospodařením. Schvaluje Statut ČRo, jehož součástí je i Kodex ČRo. Schvaluje rozpočet i závěrečný účet. Úplný popis viz Jednací a volební řád Rady ČRo, který je umístěn na stránkách Českého rozhlasu.

Z tohoto vyplývá, že ač by měl být Český rozhlas principiálně jakožto veřejnoprávní médium nezávislý, měl by být jakýmsi hlídacím psem, není tomu tak. Rada ČRo je volena Poslaneckou sněmovnou, prakticky tedy vládní většinou. Poslanecká sněmovna rovněž určuje mzdy radních a radu může odvolat a nahradit ji jinou. A vzhledem k tomu, že co se týče pravomocí, jedná se o nejvyšší orgán, je tedy nezávislost ČRo velice snadno ovlivnitelná.

2.   Členové

Aktuálně jsou členy Rady Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo, Jiří Vejvoda, Miroslav Dittrich, Tomáš Kňourek, Ivan Vodochodský, Vítězslav Jandák, Petr Arenberger, Zdeněk Mahdal a Jan Krůta. Poslední volba předsednictva proběhla dne 25. dubna 2018. Předsedkyní byla zvolena Hana Dohnálková, 1. místopředsedou Jiří Vejvoda a 2. místopředsedou a zároveň tiskovým mluvčím Miroslav Dittrich. Posledním zvoleným členem byl v roce 2019 zvolen Tomáš Kňourek a Jan Krůta, v roce 2018 pak Petr Arenberger a Zdeněk Mahdal.

2.1.         Hana Dohnálková

Muzikoložka, absolventka hudební vědy na FF UK, pracovnice hudebního archivu Prague Philharmonia. Navržena byla Základní uměleckou školou v Dobřichovicích a zvolena roku 2014. Od roku 2016 je předsedkyní Rady ČRo, post obhájila v roce 2018.

2.2.         Jiří Vejvoda

Bývalý rozhlasový moderátor, redaktor a producent, absolvent překladatelství a tlumočnictví na FF UK. S rozhlasem spolupracoval od roku 1983. V roce 2000 se stal šéfredaktorem Týdeníku rozhlas, v roce 2002 šéfproducentem uměleckých pořadů a soutěží ČRo, v roce 2004 předsedou správní rady fondu Světluška a šéfredaktorem Českého rozhlasu 2 – Praha. Členem je od roku 2014, byl navržen Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Od roku 2016 je také místopředsedou, post obhájil v roce 2018.

2.3.         Miroslav Dittrich

Bývalý rozhlasový moderátor, redaktor a producent. Absolvent zemědělství na VŠE v Praze. V rozhlase s přestávkami od roku 1982. Od roku 1999 šéfredaktor a později ředitel Českého rozhlasu 2 – Praha. Mezi roky 2004 až 2012 šéfproducentem uměleckých pořadů a soutěží, ředitelem Prix Bohemia Radio ad. Krátce v roce 2013 až 2014 ředitelem výroby. V roce 2013 až 2016 šéfredaktor Českého rozhlasu Dvojka. Radním od roku 2017 a místopředsedou a mluvčím od roku 2018.

2.4.          Tomáš Kňourek

Novinář, absolvent Vysoké školy finanční a správní. Bývalý editor MF Dnes a Hospodářských novin, bývalý ekonomický redaktor České tiskové kanceláře a tiskový mluvčí Prahy 8. Radním od roku 2013, znovuzvolen v roce 2019. V letech 2016 až 2018 místopředsedou Rady ČRo.

2.5.         Ivan Vodochodský

Kuchař, herec a moderátor. Moderoval kuchařský pořad na Frekvenci 1, hrál v divadle Kalich v muzikálech Krysař a Galileo. V letech 2010 až 2014 byl zastupitelem města Hradec Králové, v letech 2012 až 2016 zastupitel Královohradeckého kraje. Radním je od roku 2014.

2.6.         Vítězslav Jandák

Filmový a divadelní herec a bývalý politik. Absolvent DAMU, bývalý herec Divadla na Zábradlí, Barrandovských filmových ateliérů a Národního divadla ad. Bývalý ředitel Zlínského filmového festivalu. V letech 2005 až 2006 ministr kultury za ČSSD. Dále byl radním pro kulturu Hlavního města Prahy, v letech 2006 až 2017 byl poslancem ČR. Radním je od roku 2017. Aktuálně se jedná o jednu z nejkontroverznějších osob v Radě, viz. Kauzy.

2.7.         Petr Arenberger

Lékař, absolvent 2. LF UK. Kandidoval na radního již v roce 2017, radním byl však zvolen až v roce 2018.

2.8.         Zdeněk Mahdal

Divadelní a televizní herec, dabér a moderátor. Absolvent JAMU, měl angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, později v Hudebním divadle Karlín a divadle ABC. Radním je od roku 2018. Kontroverzi způsobil namluvením knihy Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím a tím, že ve volbě byl upřednostněn před teoretikem médií Janem Jirákem.

2.9.         Jan Krůta

Bývalý politik, textař, publicista a spisovatel. Absolvent češtiny a tělovýchovy na PF UK. V roce 2013 kandidoval neúspěšně na kandidátce Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamury v Praze. Je radním od roku 2019, kdy porazil režiséra, publicistu a bývalého ředitele televizního studia ČT v Ostravě Ilju Racka ml., nominovala ho Sokol v Poříčí nad Sázavou. Rovněž je uváděn jako autor normalizačního textu Případ Magor, ve kterém napadal skupinu Plastic People.

Na krátkých životopisech současných členů Rady můžeme pozorovat lehké tendence dosazovat do tohoto orgánu lidi bez dostatečné odbornosti nebo příznivce vládnoucí strany a jiných antisystémových hnutí.

3.   Aktuálně probíraná témata a kauzy

V této závěrečné části se budu věnovat krátkému dvou aktuálních nebo nedávných kauz, které na zasedáních Rady ČRo nebo v českém mediálním prostoru v souvislosti s Radou ČRo rezonovaly.

3.1.         Výroky Vítězslava Jandáka

Jedná se nejaktuálnější kauzu, která vznikla na zasedání Rady 24. dubna 2019. Radní Vítězslav Jandák se na tomto zasedání vyjadřoval k článkům a komentářům, které kritizovali fungování Rady Českého rozhlasu jakožto nezávislého a kontrolního orgánu.

„Radní Jandák reagoval tím, že novinářku označil za „soudružku“, od které „nemůže čekat nic chytrého a inteligentního“. Komentátor Jindřich Šídlo je pro něj „odpad“ a oznámil, že až potká hudebního kritika Jiřího Černého, tak mu „jednu flákne“ za rozhovor pro Deník N, ve kterém Černý zhodnotil Jandáka jako kreaturu. Svůj výstup uzavřel slovy, že za něj bude určitě napadán, ale je mu to u pr….“ – Lupa.cz

V oficiálním vyjádření ke stížnosti na tyto výroku Rada uvedla, že nemůže ovlivnit působení jednotlivých členů v tomto orgánu. Zároveň se ovšem místopředseda Jiří Vejvoda distancoval od těchto výroků v dopise zaslaném Syndikátu novinářů. Celá tato kauza bude projednávána ve Volebním výboru Poslanecké sněmovny ČR dne 27. června 2019.

3.2.         Matematika zločinu

Tato nedávná kauza, která se točí kolem prvního podcastového true-crime pořadu je dnes opět aktuální, neboť se dnes řeší v souvislosti s její výhrou v kategorii dokument na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio 2019. Tento podcastový seriál, který mapuje případy, ve které špatné znalecké posudky a justiční omyly vedly k diskutabilním rozsudkům, byl natáčen dokumentaristkou Brit Jensen a investigativní novinářkou Magdalenou Sodomkovou v koprodukci s Českým rozhlasem, ten jej ale odmítl uveřejnit. Toto rozhodnutí argumentoval údajným porušením Kodexu. Jeden z nařknutých ze špatného znaleckého posudku doktor Jiří Strausse se odmítl v dokumentu vyjádřit; dokument byl rovněž obviněn z neautentičnosti nahrávek. Na zasedání 24. dubna 2019 se tato kauza opět projednávala, zároveň však při své argumentaci Generální ředitel a Rada vynechala několik důležitých faktů a dalších věcí, jak poukázal ve své stížnosti Kamil Fajmon. Rada ignorovala informaci, že zmiňovaný doktor Jiří Strausse se k dané věci vyjádřit, tudíž mu byl dán prostor se obhájit. Dále Rada ignorovala nezávislý znalecký posudek, který provedl teoretik médií Jan Motal atd. (viz. Stížnost K. Fajmona k Matematice zločinu – vyjádření Květen 2019). Generální ředitel rovněž kritizoval přihlášení Matematiky zločinu na Prix Bohemia Radio, hlavně to, že přihlášení do soutěže nebylo předem projednáno, zároveň však Český rozhlas nemá již právo na distribuci tohoto díla, to je distribuováno na vlastních webových stránkách a skrze podcastové aplikace. Důležitost zveřejnění díla s ohledem na veřejný zájem zdůrazňuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.