Autor: Tomáš Bojda
Třináctého března oslavil pětasedmdesáté narozeniny Viktor Preiss. Dvojka jeho jubileum oslavila premiérou hry anglického dramatika Lionela Goldsteina Pan Halpern a pan Johnson. Goldsteinova tragikomedie má zajímavou historii: autor ji původně napsal jako televizní scénář pro HBO, Halperna tehdy ztvárnil Laurence Olivier. Goldstein však proti televiznímu nastudování protestoval a text následně přepsal pro divadlo. V českém prostředí hru známe díky Divadlu Ungelt, které ji od roku 2014 uvádí dosud: v režii Ladislava Smočka účinkují Petr Kostka a František Němec. Rozhlasovou inscenaci režíroval Lukáš Hlavica, partnerem Viktora Preisse (Johnson) byl Tomáš Töpfer (Halpern).
Z rozhlasové teorie víme, že úspěšně realizovatelná je v rozhlase taková divadelní hra, jejíž textovou složku můžeme zcela osamostatnit, bude nosná sama o sobě i bez jevištní akce (Alena Štěrbová). Tato premisa platí pro Hlavicovu inscenaci stoprocentně. Dynamika dramatu je založena na dialogu ústředních postav a kombinaci vážných i značně odlehčených poloh, které se nevyhýbají ani vulgarismům. V podání uvedených herců ovšem dojem vulgárnosti necítíme, je zde zdrojem komické gradace situací, nejedná se o samoúčelnou rekvizitu. Interakce obou herců nabízí vítanou příležitost vychutnat si na dobře pointovaném a žánrově přesně odstíněném textu výrazovou virtuozitu interpretů. Viktor Preiss s Tomášem Töpferem k sobě nebyli vybráni náhodně: dobře se znají ze společného dlouholetého angažmá v Divadle na Vinohradech, z jejich společné herecké tvorby zmiňme alespoň slavnou inscenaci Werfelovy hry Jacobowski a plukovník. Preiss i Töpfer mají bohatou rozhlasovou zkušenost, žánr tragikomedie jim vyhovuje pro schopnost jemného diferencování nálad, balancování na hranici tragického tónu a humorné nadsázky. Jejich hlasové střetávání tvoří dominantu jinak komorní inscenace.
Podle ověřitelných archivních dokumentů vystoupil Viktor Preiss v rozhlase poprvé v roce 1972 v Čelakovského Tomanovi a lesní panně v režii Josefa Melče; dva roky poté zaznamenal první velkou roli jako Rastignac v Horčičkově inscenaci Balzacova Otce Goriota. Uplynulo padesát let (druhý důvod k oslavám!) a Viktor Preiss nepřestává udivovat technickou dokonalostí svého hlasového umění. Přeji mu takto opožděně, aby se mu stejně dobře dařilo i nadále, a to nejen v rozhlase!