Širší než nebe jako PODCAST

autorky: Kristýna Hubičková a Vendula Sojková Studentky druhého a třetího ročníku Katedry divadelních a filmových studií FF Univerzity Palackého v rámci seminárního cvičení analyzovaly hru Lindy Marshall Griffiths Širší než nebe. Zamýšlely se nad ní na základě metodologie Richarda J. Hanse a Mary Traynor (The Radio Drama Handbook. Audio Drama in Practice and Context. Londýn: Bloomsbury, 2011). Poslouchejte tady.

Zobrazit více

Tanec smrti jako memento

Autor: Tomáš Bojda Kvitoval jsem s povděkem, že Vltava reprízuje Tanec smrti (19. ledna). Inscenace z roku 2008 pro mne zůstává modelovou ukázkou toho, kam až může dospět rozhlasový herec při ideálním skloubení technické kvality a výrazové rozmanitosti. Zároveň v době neustále diskutované rovnoprávnosti a sporných kauz upozorňuje na hlubší obrysy odvěkého tématu soužití muže a ženy. Režisér Michal Pavlík nastudoval jedno ze stěžejních dramat Augusta Strindberga s důrazem na hereckou akci. Ústřední konflikt, pojednávající bezvýchodnost partnerství obou pohlaví, nesnesitelnou blízkost a zároveň mučivou nutnost zůstávat spolu, rozehrává na pomyslné auditivní scéně věkově rozdílná dvojice Viktor Preiss (Edgar) a Nela Boudová (Alice), ve vedlejší roli bratrance Kurta vystoupí ještě Lukáš Hlavica. Je nutno dodat, že Pavlíkova inscenace vychází pouze z prvního dílu Strindbergovy dvoudílné hry, ...

Zobrazit více

Jak slyší filmy Jacquese Demyho britský producent Alan Hall

autorka: Andrea Hanáčková Těsně před prázdninami uvedla dramaturgyně Eva Nachmilnerová v programové řadě Radiodokument rozhlasové dílo anglického producenta Allana Hala, které vzdává hold filmaři Jacquesu Demymu a jeho dvěma filmům Paraplíčka ze Cherbourgu (1964) a Slečinky z Rochefourtu (1967). Svatojánská česká premiéra přichází sice až čtyři roky po premiéře britské, neztrácí se tím ale nic z několika velmi příjemných zjištění, která jsou s pořadem spojena. Jacques Demy První se týká produkce a kontextu vzniku pořadu. Allan Hal stojí v čele nezávislé produkční společnosti The Falling Tree, která patří mezi desítky skupin, jež se snaží prorazit na vlny celoplošných stanic, především BBC. Ta je ze zákona povinna část vysílání zaplnit právě těmito nezávislými produkcemi. Vzniká tak jedinečná situace konkurenčního boje o vysílací minuty a nutně se zvedá ...

Zobrazit více

Smrt u jezera – švédský radiodokument

autorka: Andrea Hanáčková Dramaturgyně vltavské řady Radiodokumentu Eva Nachmilnerová prokázala dobrý profesní instinkt, když už na jaře 2014 oslovila mladého švédského dokumentaristu Hugo Lavetta s prosbou o poskytnutí autorských práv a možnost uvést v Čechách jeho zajímavý příběh o jedné záhadné vraždě. Dokument s názvem Smrt u jezera poté na podzim vyhrál prestižní evropskou rozhlasovou cenu v Berlíně (Prix Europa) a 18. března ho uvedl Český rozhlas Vltava. Možná u takového jezera se celá detektivka odehrává I tentokrát zvolila E. Nachmilnerová postup blízký simultánnímu tlumočení, který co nejméně zasahuje do atmosféry a originálního sound designu původního dokumentu. Slyšíme tedy celou švédskou verzi a do ní herecky velmi pokorně interpretovaný překlad. Emotivní výpověď šedesátníka Ingmara, který byl nespravedlivě a velmi necitlivě ...

Zobrazit více

Bylo to na váš účet – analýza rozhlasové inscenace

Autor: Eva Floriánová Text vznikl jako výstupní práce ze Semináře analýzy rozhlasu, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou 1. ročníku oboru Televizní a rozhlasová studia – Filmová studia.   Ve své závěrečné práci se budu věnovat rozhlasové inscenaci Bylo to na váš účet od režiséra Jiřího Horčičky z roku 1964. Tato inscenace je dodnes považována za vrcholné dílo českého rozhlasu a já se v této krátké souhrnné analýze pokusím poukázat na to, proč tomu tak je. Rozhlasovou hru Bylo to na váš účet napsal český poválečný spisovatel Ludvík Aškenazy roku 1964. Dílo je inspirováno spisovatelovou povídkou Vajíčko. V tomtéž roce se jí ujal režisér nastupující rozhlasové generace Jiří Horčička. ...

Zobrazit více

Lindy Marshall Griffiths – Širší než nebe – analýza hry

Autor: Michaela Tsepeleva „Rozhlasové drama o vnitřním světě ženy balancující na hranici vědomí a nevědomí“…. Touto charakteristikou představuje rozhlasovou hru Širší než nebe Český rozhlas Vltava. Hra dramatičky Lindy Marshall Griffiths, zastupující současnou rozhlasovou dramatiku a v originále realizovaná v produkci BBC, byla uchopena režisérem Petrem Mančalem a odvysílána na stanici Český rozhlas Vltava. Drama řeší jednu z životních tragédií, která ve vteřině může postihnout každého z nás. Matka, upoutaná po nehodě na nemocniční lůžku, upadla do kómatu. Z jejich nejbližších ji navštěvuje jen nezletilá dcera. Ta současně cítí vinu za stav, ve kterém se nachází, neboť k nehodě došlo při jejich večerní cestě na kole domů od otce. Z podstaty zápletky vyplývá, že rozvinutí děje by bylo v zásadě možné jen komunikací dcery a nemocničního ...

Zobrazit více

Mančalova novinka: Širší než nebe

Autor: Barbora Holubová Rozhlasové drama Širší než nebe od autorky Lindy Marshall Griffiths pojednává o ženě v bezvědomí, která nevykazuje znaky komunikace, přitom je ale sama v sobě při vědomí a s  ostatními se snaží mluvit. Hru přeložila Kateřina Holá, dramaturgyní byla Lenka Veverková, hry se ujal a zrežíroval ji Petr Mančal. Roli Elly hrála Petra Špalková, roli Charlie pak Anna Klusáková a postavu neurologa ztvárnil Martin Finger. Hudební design stvořil Ondřej Gášek. Na hudbě se také podílel Dominik Budil na pozici zvukového mistra. Hra byla natočena v roce 2018. V této padesáti minutové hře se ocitá hlavní postava Ella na dobu šesti měsíců v bezvědomí. Hra je především vhledem do její mysli, kde balancuje na hranici vědomí a nevědomí, ...

Zobrazit více

Prix Bohemia Radio 2017 pohledem z Univerzity Palackého

Andrea Hanáčková Prix Bohemia Radio 2017 se podařilo uspořádat ve velmi krátkém čase. Pouhého půl roku po podzimní olomoucké premiéře se v březnu znovu sešli rozhlasáci v Olomouci a tentokrát již zkušeně zabydleli prostor barokního Konviktu, sídlo uměleckých kateder Univerzity Palackého.   Festival se v tomto ročníku výrazně posunul od „přehlídky tvorby“ ke skutečnému svátku auditivní tvorby, který lze dále rozšiřovat a zvyšovat jeho potenciál mezinárodního festivalu. Následujících několik poznámek vzniklo sumarizací pozorování studentů Katedry divadelních a filmových studií, která je spolupořádajícím subjektem. Poskytuje festivalu své prostory, zároveň pořádá některé akce doprovodného programu a studenti jsou součástí organizačního týmu.  Tam, kde na festivalu participují studenti a mladí lidé obecně, bývá příznivá atmosféra. Nadšenectví, dobrovolná práce, mladý pohled na rozhlasovou práci, ...

Zobrazit více

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Zobrazit více

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!