Mančalova novinka: Širší než nebe

Autor: Barbora Holubová Rozhlasové drama Širší než nebe od autorky Lindy Marshall Griffiths pojednává o ženě v bezvědomí, která nevykazuje znaky komunikace, přitom je ale sama v sobě při vědomí a s  ostatními se snaží mluvit. Hru přeložila Kateřina Holá, dramaturgyní byla Lenka Veverková, hry se ujal a zrežíroval ji Petr Mančal. Roli Elly hrála Petra Špalková, roli Charlie pak Anna Klusáková a postavu neurologa ztvárnil Martin Finger. Hudební design stvořil Ondřej Gášek. Na hudbě se také podílel Dominik Budil na pozici zvukového mistra. Hra byla natočena v roce 2018. V této padesáti minutové hře se ocitá hlavní postava Ella na dobu šesti měsíců v bezvědomí. Hra je především vhledem do její mysli, kde balancuje na hranici vědomí a nevědomí, ...

Zobrazit více

Prix Bohemia Radio 2017 pohledem z Univerzity Palackého

Andrea Hanáčková Prix Bohemia Radio 2017 se podařilo uspořádat ve velmi krátkém čase. Pouhého půl roku po podzimní olomoucké premiéře se v březnu znovu sešli rozhlasáci v Olomouci a tentokrát již zkušeně zabydleli prostor barokního Konviktu, sídlo uměleckých kateder Univerzity Palackého.   Festival se v tomto ročníku výrazně posunul od „přehlídky tvorby“ ke skutečnému svátku auditivní tvorby, který lze dále rozšiřovat a zvyšovat jeho potenciál mezinárodního festivalu. Následujících několik poznámek vzniklo sumarizací pozorování studentů Katedry divadelních a filmových studií, která je spolupořádajícím subjektem. Poskytuje festivalu své prostory, zároveň pořádá některé akce doprovodného programu a studenti jsou součástí organizačního týmu.  Tam, kde na festivalu participují studenti a mladí lidé obecně, bývá příznivá atmosféra. Nadšenectví, dobrovolná práce, mladý pohled na rozhlasovou práci, ...

Zobrazit více

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Zobrazit více

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Zobrazit více

Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Zobrazit více

Recenze publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative

  Díky rostoucí oblibě YouTube videí, seriálů, fotek a gifů na sociálních sítích se zdá, že jsou současné mediální produkty primárně vizuální. Akustické vjemy jako jsou hlas, zvukové efekty, hudba, ale také ticho vytváří vlastní významy, charakterizují postavy příběhu a jsou součástí jeho vyprávění. Nelze je opomíjet, už jen proto, že často jsou neoddělitelnou součástí vizuálních děl a tvoří jejich další dimenzi. Zvuk má schopnost vytvářet vlastní fikční světy, do nichž recipienti vstupují. Toto jsou témata hojně diskutovaná především v oboru radio studies, jenž je zaměřen v prvé řadě na rozhlasovou tvorbu. Pole zkoumání zvuku a jeho možností je však mnohem širší. Dokladem je i publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative, která tvoří nejaktuálnější příspěvek k odborné reflexi této ...

Zobrazit více

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase.V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch šťastných ...

Zobrazit více

Putování časem s ing. Brouczkem

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...

Zobrazit více

Henkeho režie Friedricha Dürrenmatta

Autor: Tomáš Bojda V tomto textu si připomeneme návrat dramatiky Friedricha Dürrenmatta na auditivní jeviště českého rozhlasu po roce 1989. Tento návrat byl šťastným okamžikem pro obě strany. Zvláště, když při jednotlivých posleších zjišťujeme, že režisér Josef Henke švýcarského autora skutečně auditivně „nalezl“. Inscenování děl rodáka z Konofilgenu mělo v dřívějších dobách tradici zejména v tuzemské činohře. Dürrenmattovy texty byly uváděny na předních českých scénách, dnes již legendární je nastudování variace Tance smrti Augusta Strindberga Play Strindberg z roku 1970, kdy v Komorním divadle zazářili Václav Voska jako Edgar a Jaroslava Adamová jako Alice. Nucená přestávka v uvádění Dürrenmattových děl skončila po sametové revoluci, o jeho znovuobjevení se v rozhlase posléze zasloužil zmiňovaný Josef Henke. Ten nejprve v roce 1990 ...

Zobrazit více

Vykřičené domy Davida Drábka a Aleše Vrzáka

  Jiří Šilberský   Píseň s názvem Vykřičené domy doprovází stejně pojmenovanou rozhlasovou inscenaci režiséra Aleše Vrzáka. Jedná se o největší hit bývalé hlasatelky počasí a zpěvačky Andrey, která v současnosti bojuje s těžkou nemocí. Na luxusní domácnost, ve které žije sama už nestačí, a proto si začne hledat hospodyni. Je zřejmé, že o takový typ práce se budou ucházet ženy, avšak před její vilu se dostaví Jiří, který nutně potřebuje sehnat zaměstnání. Po počátečních rozpacích Andrea svolí a přijme Jiřího na úklid své vily. Tím začíná tato vztahová komedie s hořkým koncem. Jedná se o debut Davida Drábka v oblasti rozhlasových her. Autor se rozhodl zobrazit vztahy na příběhu zkrachovalé celebrity, jejíž osud je již od počátku hry zpečetěn a na muži, který jak ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!