Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Zobrazit více

Recenze publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative

  Díky rostoucí oblibě YouTube videí, seriálů, fotek a gifů na sociálních sítích se zdá, že jsou současné mediální produkty primárně vizuální. Akustické vjemy jako jsou hlas, zvukové efekty, hudba, ale také ticho vytváří vlastní významy, charakterizují postavy příběhu a jsou součástí jeho vyprávění. Nelze je opomíjet, už jen proto, že často jsou neoddělitelnou součástí vizuálních děl a tvoří jejich další dimenzi. Zvuk má schopnost vytvářet vlastní fikční světy, do nichž recipienti vstupují. Toto jsou témata hojně diskutovaná především v oboru radio studies, jenž je zaměřen v prvé řadě na rozhlasovou tvorbu. Pole zkoumání zvuku a jeho možností je však mnohem širší. Dokladem je i publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative, která tvoří nejaktuálnější příspěvek k odborné reflexi této ...

Zobrazit více

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase.V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch šťastných ...

Zobrazit více

Putování časem s ing. Brouczkem

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...

Zobrazit více

Henkeho režie Friedricha Dürrenmatta

Autor: Tomáš Bojda V tomto textu si připomeneme návrat dramatiky Friedricha Dürrenmatta na auditivní jeviště českého rozhlasu po roce 1989. Tento návrat byl šťastným okamžikem pro obě strany. Zvláště, když při jednotlivých posleších zjišťujeme, že režisér Josef Henke švýcarského autora skutečně auditivně „nalezl“. Inscenování děl rodáka z Konofilgenu mělo v dřívějších dobách tradici zejména v tuzemské činohře. Dürrenmattovy texty byly uváděny na předních českých scénách, dnes již legendární je nastudování variace Tance smrti Augusta Strindberga Play Strindberg z roku 1970, kdy v Komorním divadle zazářili Václav Voska jako Edgar a Jaroslava Adamová jako Alice. Nucená přestávka v uvádění Dürrenmattových děl skončila po sametové revoluci, o jeho znovuobjevení se v rozhlase posléze zasloužil zmiňovaný Josef Henke. Ten nejprve v roce 1990 ...

Zobrazit více

Vykřičené domy Davida Drábka a Aleše Vrzáka

  Jiří Šilberský   Píseň s názvem Vykřičené domy doprovází stejně pojmenovanou rozhlasovou inscenaci režiséra Aleše Vrzáka. Jedná se o největší hit bývalé hlasatelky počasí a zpěvačky Andrey, která v současnosti bojuje s těžkou nemocí. Na luxusní domácnost, ve které žije sama už nestačí, a proto si začne hledat hospodyni. Je zřejmé, že o takový typ práce se budou ucházet ženy, avšak před její vilu se dostaví Jiří, který nutně potřebuje sehnat zaměstnání. Po počátečních rozpacích Andrea svolí a přijme Jiřího na úklid své vily. Tím začíná tato vztahová komedie s hořkým koncem. Jedná se o debut Davida Drábka v oblasti rozhlasových her. Autor se rozhodl zobrazit vztahy na příběhu zkrachovalé celebrity, jejíž osud je již od počátku hry zpečetěn a na muži, který jak ...

Zobrazit více

S koňmi mezi paneláky

autorka: Andrea Hanáčková Jan Zítka je středočeský reportér, jehož doménou jsou kratší formáty do deseti minut. Daří se mu úsporně a hutně vystihnout publicistické téma, umí dobře představit prostředí a najít vždy větší množství úhlů pohledu na sledovaný problém. Podobně si vede ve featurech, které připravuje pro řadu Dobrá vůle. Nejnověji v říjnu 2016 v premiéře portrétu Pavla Rady, šestašedesátiletého muže, který na pražském sídlišti Modřany, doslova několik metrů od paneláků chová koně, vodí je tam na pastvu a vozí malé i větší děti.   Na větší ploše staví Zítka jednotlivé situace v přirozeném a časově chronologickém sledu od svatomartinské slavnosti, přes Mikuláše, Vánoce a zimní období až na začátek jara. Čas přitom není vyznačen explicitními titulky, ale přirozenou situací, reportážně předvedenou bez ...

Zobrazit více

1. světová válka v Euroradiu

V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení 1. světové války. Auditivní médium má z této doby naprosté minimum archivních záznamů. Výročí přesto vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Společné prvky lze najít ve využití vizuálních materiálů, zapojení nových médií a preference silných příběhů tzv. malé historie (microhistory), která se rozvíjí v kulisách dějinných převratných událostí. V tom, jak evropské rozhlasové domy přistoupily k prezentaci událostí 1. Světové války je vidět, jak se mění akcent mapování a reprezentace historie v médiu, které nemá primárně k dispozici obraz, ale hledá cesty, jak zvukem co nejintenzivněji historické události zprostředkovat. Významně do tohoto trendu zasahují internet a nová média, která umožňují také vznik nových interdisciplinárních ...

Zobrazit více

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!