Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase.V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch šťastných ...

Zobrazit více

Putování časem s ing. Brouczkem

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...

Zobrazit více

Henkeho režie Friedricha Dürrenmatta

Autor: Tomáš Bojda V tomto textu si připomeneme návrat dramatiky Friedricha Dürrenmatta na auditivní jeviště českého rozhlasu po roce 1989. Tento návrat byl šťastným okamžikem pro obě strany. Zvláště, když při jednotlivých posleších zjišťujeme, že režisér Josef Henke švýcarského autora skutečně auditivně „nalezl“. Inscenování děl rodáka z Konofilgenu mělo v dřívějších dobách tradici zejména v tuzemské činohře. Dürrenmattovy texty byly uváděny na předních českých scénách, dnes již legendární je nastudování variace Tance smrti Augusta Strindberga Play Strindberg z roku 1970, kdy v Komorním divadle zazářili Václav Voska jako Edgar a Jaroslava Adamová jako Alice. Nucená přestávka v uvádění Dürrenmattových děl skončila po sametové revoluci, o jeho znovuobjevení se v rozhlase posléze zasloužil zmiňovaný Josef Henke. Ten nejprve v roce 1990 ...

Zobrazit více

Vykřičené domy Davida Drábka a Aleše Vrzáka

  Jiří Šilberský   Píseň s názvem Vykřičené domy doprovází stejně pojmenovanou rozhlasovou inscenaci režiséra Aleše Vrzáka. Jedná se o největší hit bývalé hlasatelky počasí a zpěvačky Andrey, která v současnosti bojuje s těžkou nemocí. Na luxusní domácnost, ve které žije sama už nestačí, a proto si začne hledat hospodyni. Je zřejmé, že o takový typ práce se budou ucházet ženy, avšak před její vilu se dostaví Jiří, který nutně potřebuje sehnat zaměstnání. Po počátečních rozpacích Andrea svolí a přijme Jiřího na úklid své vily. Tím začíná tato vztahová komedie s hořkým koncem. Jedná se o debut Davida Drábka v oblasti rozhlasových her. Autor se rozhodl zobrazit vztahy na příběhu zkrachovalé celebrity, jejíž osud je již od počátku hry zpečetěn a na muži, který jak ...

Zobrazit více

S koňmi mezi paneláky

autorka: Andrea Hanáčková Jan Zítka je středočeský reportér, jehož doménou jsou kratší formáty do deseti minut. Daří se mu úsporně a hutně vystihnout publicistické téma, umí dobře představit prostředí a najít vždy větší množství úhlů pohledu na sledovaný problém. Podobně si vede ve featurech, které připravuje pro řadu Dobrá vůle. Nejnověji v říjnu 2016 v premiéře portrétu Pavla Rady, šestašedesátiletého muže, který na pražském sídlišti Modřany, doslova několik metrů od paneláků chová koně, vodí je tam na pastvu a vozí malé i větší děti.   Na větší ploše staví Zítka jednotlivé situace v přirozeném a časově chronologickém sledu od svatomartinské slavnosti, přes Mikuláše, Vánoce a zimní období až na začátek jara. Čas přitom není vyznačen explicitními titulky, ale přirozenou situací, reportážně předvedenou bez ...

Zobrazit více

1. světová válka v Euroradiu

V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení 1. světové války. Auditivní médium má z této doby naprosté minimum archivních záznamů. Výročí přesto vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Společné prvky lze najít ve využití vizuálních materiálů, zapojení nových médií a preference silných příběhů tzv. malé historie (microhistory), která se rozvíjí v kulisách dějinných převratných událostí. V tom, jak evropské rozhlasové domy přistoupily k prezentaci událostí 1. Světové války je vidět, jak se mění akcent mapování a reprezentace historie v médiu, které nemá primárně k dispozici obraz, ale hledá cesty, jak zvukem co nejintenzivněji historické události zprostředkovat. Významně do tohoto trendu zasahují internet a nová média, která umožňují také vznik nových interdisciplinárních ...

Zobrazit více

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

Ti, které už nikdo nechce

Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce a od té doby několikrát tamtéž i na Plusce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, jenž ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly ...

Zobrazit více

Paraplíčka Jacquese Demyho v britském auditivním feature

Těsně před prázdninami 2015 uvedla dramaturgyně Eva Nachmilnerová v programové řadě Radiodokument rozhlasové dílo anglického producenta Alana Halla, které vzdává hold filmaři Jacquesu Demymu a jeho dvěma filmům Paraplíčka ze Cherbourgu (1964) a Slečinky z Rochefourtu (1967). Svatojánská česká premiéra přichází sice až čtyři roky po premiéře britské, neztrácí se tím ale nic z několika velmi příjemných zjištění, která jsou s pořadem spojena. První se týká produkce a kontextu vzniku pořadu. Alan Hall stojí v čele nezávislé produkční společnosti The Falling Tree, která patří mezi desítky skupin, jež se snaží prorazit na vlny celoplošných stanic, především BBC. Ta je ze zákona povinna část vysílání zaplnit právě těmito nezávislými produkcemi. Vzniká tak jedinečná situace konkurenčního boje o vysílací minuty a nutně se zvedá úroveň jak těchto dokumentů ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!