Akce

Autor: Tomáš Bojda Třináctého března oslavil pětasedmdesáté narozeniny Viktor Preiss. Dvojka jeho jubileum oslavila premiérou hry anglického dramatika Lionela Goldsteina Pan Halpern a pan Johnson. Goldsteinova tragikomedie má zajímavou historii: autor ji původně napsal jako televizní scénář pro HBO, Halperna tehdy ztvárnil Laurence Olivier. Goldstein však proti televiznímu nastudování protestoval a text následně přepsal pro divadlo. V českém prostředí hru známe díky Divadlu Ungelt, které ji od roku 2014 uvádí dosud: v režii Ladislava Smočka účinkují Petr Kostka a František Němec. Rozhlasovou inscenaci režíroval Lukáš Hlavica, partnerem Viktora Preisse (Johnson) byl Tomáš Töpfer (Halpern). Z rozhlasové teorie víme, že úspěšně realizovatelná je v rozhlase taková divadelní hra, jejíž textovou složku můžeme zcela osamostatnit, bude nosná sama o sobě i bez jevištní akce (Alena Štěrbová). ...

Autor: Tomáš Bojda Letos v červnu by se devadesátých narozenin dožil významný český básník a překladatel Jan Zábrana. Vltava Zábranův umělecký i lidský odkaz připomněla pětidílnou četbou z jeho deníků, které vyšly tiskem na začátku 90. let a nesou jméno Celý život. V rozhlasovém nastudování je více než tisícistránkové dílo koncentrováno do pěti částí, jež v režii Hany Kofránkové interpretoval Lukáš Hlavica. Jakkoli musel dramaturg Rudolf Matys ze Zábranových zápisků nutně selektovat jen dílčí pasáže, dokázal kompozicí scénáře zachytit vše podstatné: Zábranova duše i svět jeho doby před posluchači vyvstává v působivé plastičnosti, s básnickým gestem autorovi vlastním. Jméno Jana Zábrany jistě nepatří mezi ta mediálně nejfrekventovanější, jeho přínos české, a díky kvalitou i kvantitou neobyčejně plodné překladatelské práci, i světové literatuře však zůstává hluboký a trvalý. ...

Autor: Tomáš Bojda Text vyšel v Týdeníku Rozhlas 16/2021. Pod halasovským názvem Její květy heraldické? Bodlák. Laskavec. se v nedávném programu Vltavy skrývalo další pokračování cyklu Osudy, věnované tentokrát doyence české rozhlasové režie Haně Kofránkové. Každý, kdo alespoň jeden z pěti dílů slyšel, snad potvrdí dávno známý fakt, že Hana Kofránková není jen vynikající režisérkou, ale také nezaměnitelnou rozhlasovou interpretkou. (kdo nezná např. její četbu Babičky a Divé Báry Boženy Němcové, měl by to napravit) Bez hlubších analytických průhledů rád říkám, že pořad je svěžím, kultivovaným a také zábavným inventářem života režisérky, ale i veřejně činné umělecké osobnosti. Kofránková jako vypravěčka vlastního života nezapře vlastnosti známé těm, kteří se s ní alespoň příležitostně setkávají – uměřenou (sebe)ironii, humor, noblesní vystupování, krásný hlas, a ...

Autorka: Anna Michalová Text vznikl jako výstupní práce z kurzu Rozhlasový seminář, který v letním semestru probíhal v rámci Katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou prvního ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia.   Ve své analýze se budu zabývat postavou Mefistofela v rozhlasové inscenaci Urfaust z roku 1979. Jedná se o adaptaci dramatu německého spisovatele Johanna Wolfganga Goetha, který se středověkou legendou o doktoru Faustovi zabýval celý život. Název Urfaust (česky Prafaust) se vžil pro Goethovo prvotní zpracování, které napsal asi o třicet let dříve, než publikoval své vrcholné dílo Faust[1]. O rozhlasovou úpravu inscenace a dramaturgii se postarala Jaroslava Strejčková, režisérem byl Josef Melč. Příběh sleduje učence Fausta, který v touze ...

Autor: Tomáš Bojda V prvních lednových dnech vysílala stanice Vltava čtrnáctidílnou četbu z románu rakouského humanisty Stefana Zweiga Josef Fouché, natočenou v roce 1993. Při poslechu mne opakovaně napadalo, že kdo by náhodou jednohlasou rozhlasovou četbu podezíral z přílišné deskriptivnosti, ba utahané nudy, byl by neobyčejně překvapen. V citlivé režii Jana Fuchse totiž od prvních minut se zatajeným dechem sledujeme sugestivní rekonstrukci života bezpáteřního chameleona, několikanásobného ministra policie, který přečkal revoluci i jakobíny, napoleonské císařství i restauraci Bourbonů, a to v interpretaci jediného herce, excelujícího Josefa Vinkláře. Jakkoli je vyprávění rámováno er-formou, tedy nehovoříme o Fouchého vlastní stylizaci, nýbrž o objektivním popisu událostí, vyvstává díky Vinklářově hlasovému provedení postava všemocného diplomata neobyčejně plasticky. Převratné změny ve Francii přelomu 18. a 19. století jsou nám předkládány srozumitelně a přitom s citem ...

Autor: Tomáš Bojda „Kde končí láska, tam začíná nenávist“, říká v úvodu rozhlasové dramatizace Anny Kareninové představitelka titulní postavy Blanka Bohdanová. Nesmrtelné dílo světové literatury reprízuje Vltava v sobotu 21. listopadu. Rozhlasovou inscenaci režíroval v roce 1967 tehdejší kmenový režisér Národního divadla Jaromír Pleskot ve vlastním překladu i dramatizaci, dramaturgem byl Karel Gissübel. O tom, že Pleskot kromě režijní tvorby příležitostně překládal, a to hned ze dvou jazyků, ruštiny a angličtiny, se příliš neví, ačkoli byl překladatelem autorů jako právě Tolstoj, Dostojevskij (Bílé noci) nebo Shakespeare (Macbeth, Zimní pohádka ad.). Rozhlasovou inscenací Anny Kareninové Pleskot navázal na vlastní činoherní režii téhož námětu v tehdejším Divadle čs. armády, v níž v hlavní roli alternovaly Vlasta Chramostová s Jiřinou Švorcovou (premiéra 1963). V souvislosti s progresivní vlnou původní rozhlasové hry šedesátých let ...

Autor: Tomáš Bojda   Snad až příliš často opakovaná, avšak dosud nejlapidárnější charakteristika básnického typu Františka Hrubína, pronesená F. X. Šaldou, zazní také v literárně-hudebním pásmu Miloše Doležala Sázava, řeka dětství, mládí mého. Režisérka Hana Kofránková natočila pořad v roce 2010 ke stému výročí Hrubínova narození v rámci cyklu Souzvuk, Vltava jej nyní reprízovala k výročí o deset let vyššímu. Fragmenty z Hrubínova díla interpretují Viktor Preiss a Luděk Munzar. Křehká oduševnělost a lyrika Hrubínovy poetiky se vzpírají zjednodušenému výkladu, nejsou snadným materiálem pro jakoukoli interpretaci, má-li být věrojatná a zachytit básníkovu bytostnou symboliku a obraznost. Miloš Doležal i režisérka Hana Kofránková prokazují, že Hrubínovu dílu právě v tomto esenciálním smyslu rozumějí. Na ploše necelé hodiny se posluchač dozvídá nejen základní životopisné informace, ale především je mu ...

Autor: Tomáš Bojda 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky! Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu ...

Autor: Tomáš Bojda V neděli 26. dubna vysílala Dvojka premiéru nové detektivní hry Okno smrti, jejímž autorem je bývalý elitní kriminalista Josef Mareš, který si své diváky a posluchače „vychoval“ televizním seriálem Případy 1. oddělení. Pro již etablovaného scenáristu se jednalo o druhou rozhlasovou zkušenost, před čtyřmi lety vznikla inscenace Marešovy detektivky Záhadné bodnutí (2016). Režisérka Martina Schlegelová strukturovala Okno smrti do klasického detektivního dialogu: vyšetřovatel Šulc (Václav Neužil) přichází za pozůstalým inženýrem Zemanem (Viktor Preiss), jehož žena zemřela po zdánlivě nezaviněném pádu z okna. Původně rutinní rozhovor o okolnostech úmrtí postupně graduje k ovšem poměrně předvídatelnému závěru – Šulc usvědčí Zemana z vraždy vlastní ženy. Svižné tempo vyprávění se odvíjí od civilních dialogů, dějový zvrat přichází jaksi přirozeně, bez silnějšího vnitřního konfliktu. Absence vedlejších ...