Akce

Apollinaire v Praze

Autor: Tomáš Bojda Stoleté výročí úmrtí zakladatele moderní poezie Guillauma Apollinaira připomněla 9. listopadu Vltava reprízou povídky Pražský chodec. Vstupní text sbírky Kacíř a spol. z francouzštiny přeložil Jan Binder, režisérem byl v roce 1994 Petr Adler. Symbolická pocta velkému básníkovi je současně neobvyklou tematizací Prahy a jejího genia loci. Příběh vypráví o fiktivním pražském setkání spisovatele s Isaacem Lakedemem, Věčným židem nebo také Ahasverem. Povídka zaujímá nevšední stylizací postav, neustálým pohráváním si s přenesenými významy a prolínáním nadčasových filozofických rovin s okamžitým požitkářstvím. Nízké radosti versus strach a pochyby, čistota versus hřích. Boris Rösner naznačuje ústy jednajících postav leccos o pochybné morálce a vnitřní zkaženosti, leccos také o lidských slabostech. „Už devatenáct věků pozoruji lidstvo a je to nesmírně zábavné. Můj hřích, pane, ...

Být tak Belmondem

Autor: Tomáš Bojda Desátého listopadu oslaví devadesáté narozeniny italský hudební skladatel Ennio Morricone. Jeden z nejslavnějších autorů filmové hudby zůstává přes pokročilý věk stále činný, vždyť předloni přebíral svého pohříchu prvního Oscara za hudbu k Tarantinově filmu Osm hrozných. Mnoho z Italových filmových melodií diváci rozpoznají doslova od prvního tónu, charakteristickým příkladem budiž ústřední téma z Lautnerova filmu Profesionál (1981) s Jeanem-Paulem Belmondem v titulní roli. Když jsem si nedávno se zvědavostí pustil nový dokument Miroslava Buriánka Vidět očima: Triviální obrazy všedních dnů bývalého rozhlasáka, nestačil jsem se divit, že první, co slyším, je právě zmiňovaný Morriconeho soundtrack z Profesionála. Napadlo mně, výborný vstup do děje, ale co bude následovat, když nemáme Belmonda? Buriánek svůj dokument komponoval jako autoportrét. Nikoli biografii či memoárové ohlédnutí, ale spíše kapitoly ...

Sto let od konce carismu v Rusku

Autor: Tomáš Bojda   Letní prázdniny přinášejí v roce výročních osmiček několik významných výročí či jubilejních oslav. Kromě devadesátých narozenin dramatika a prozaika Pavla Kohouta si připomínáme také nedožitou stovku švédského filmového mága Ingmara Bergmana. Sto let zároveň uplynulo od zavraždění posledního ruského cara Mikuláše II., jehož osud literárně zpracoval význačný ruský spisovatel a historik Edvard Radzinskij ve svém románu Poslední car: Zavraždění Mikuláše II. a jeho rodiny. Radzinského prózu pro rozhlas upravil Jaroslav Someš a Lída Engelová, která se stala zároveň režisérkou inscenace Poslední noc posledního cara. Nahrávku z roku 1997 reprízuje Vltava v úterý 17. července, tedy přesně v den stého výročí carovy smrti. Edvard Radzinskij si získal renomé jako autor historicky laděných próz vycházejících z ruských dějin. Mimo faktograficky přesného svědectví o ...

Zpozdilý sen plul do krásného přístavu…

Autor: Tomáš Bojda   Snově lyrizující svět Fráni Šrámka se v dnešní uspěchané době zdá až příliš vzdálený. Filmové adaptace Václava Kršky byly ve své době úhybným manévrem před přívalem budovatelských témat o plnění plánu. Režisér zaujal svou schopností vizuální vřelosti, horlivosti výpovědi, kterou symbolizoval začínající Eduard Cupák. Zdánlivě apolitická šrámkovská poetika obrací pozornost k touhám a radostem, občas však také k bolestem a strastem člověka. Povídka Oklamal je součástí Šrámkovy sbírky Klavír a housle, vydané poprvé roku 1920 v Praze, u nakladatele Františka Borového. Rozhlasová adaptace povídky vznikla roku 2003, režisérkou byla Hana Kofránková, interpretem Viktor Preiss. Vltava reprízu uvede v sobotu 26. května v cyklu Klasická povídka. Dvojice Kofránková – Preiss jako by předznamenávala stylový charakter díla. Režisérka, bytostně čerpající tvůrčí zdroje z literárních, často ...

Lindy Marshall Griffiths – Širší než nebe – analýza hry

Autor: Michaela Tsepeleva „Rozhlasové drama o vnitřním světě ženy balancující na hranici vědomí a nevědomí“…. Touto charakteristikou představuje rozhlasovou hru Širší než nebe Český rozhlas Vltava. Hra dramatičky Lindy Marshall Griffiths, zastupující současnou rozhlasovou dramatiku a v originále realizovaná v produkci BBC, byla uchopena režisérem Petrem Mančalem a odvysílána na stanici Český rozhlas Vltava. Drama řeší jednu z životních tragédií, která ve vteřině může postihnout každého z nás. Matka, upoutaná po nehodě na nemocniční lůžku, upadla do kómatu. Z jejich nejbližších ji navštěvuje jen nezletilá dcera. Ta současně cítí vinu za stav, ve kterém se nachází, neboť k nehodě došlo při jejich večerní cestě na kole domů od otce. Z podstaty zápletky vyplývá, že rozvinutí děje by bylo v zásadě možné jen komunikací dcery a nemocničního ...

Druhá verze Malby na dřevě

Autor: Tomáš Bojda   „Otázka po smyslu Boha, smrti a strachu.“ Tak shrnuje vypravěč Luděk Munzar tematický motiv Malby na dřevě, jedné z nejproslulejších látek švédského filmaře, divadelníka i rozhlasového tvůrce Ingmara Bergmana. Od jeho narození letos uplyne sto let, není tedy na škodu si odkaz mimořádně všestranného a nadčasového díla připomínat. V tuzemském rozhlase vznikla adaptace Bergmanovy Malby již v roce 1966 (s Otakarem Brouskem, Martou Vančurovou či Radovanem Lukavským), za normalizace byl však záznam Henkeho inscenace smazán. Druhé zpracování pochází z roku 2005, v úpravě Bohumila Sobotky a dramaturgii Pavla Minkse novou verzi nastudoval režisér Vlado Rusko. Syrová skandinávská legenda, jejíž dějový oblouk tvoří putování rytíře Antonia Blocka (Ladislav Frej), je zasazena do období křižáckých válek, morové epidemie a zároveň kompaktního auditivního tvaru. ...

Zvukomalebný temperament Horčičkových režií aneb Schovávaná na schodech

Autor: Tomáš Bojda Nezvalovo přebásnění klasické španělské komedie „pláště a dýky“ má v tuzemském kontextu bohatou činoherní tradici: z mnoha inscenací zmiňme jednu pozoruhodnou, kterou v roce 1960 v režii Radovana Lukavského ve studentském Divadle DISK absolvovali dnes již bardi českého herectví jako Jana Hlaváčová, Jiří Kodet, Jaroslav Satoranský, Václav Sloup či Jan Přeučil. Pro rozhlas variaci původní Calderónovy hry upravila Helena Albertová, dramaturgem byl Ivan Škapa, režisérem v roce 1983 Jiří Horčička. Skutečnost, že Dvojka Schovávanou na schodech reprízuje v neděli 8. dubna v hlavním vysílacím čase od 20 hodin, svědčí o nadčasovosti nejen literární předlohy a příběhu, ale také o stále moderním auditivním zpracování. Horčička ve své režijní koncepci dbá zejména na rytmickou melodičnost textu, prokomponování mluveného slova ...

Svědectví z kriminálu

Autor: Tomáš Bojda „Mnoho věcí ztratilo časem smysl, ale zůstal mi ten můj svět. Ten malý svět, který mám sám pro sebe. A na tom jsem nic nezměnil.“ Trpké konstatování ústřední postavy hry Konfrontace, je výpovědí autorova alter ega, vězně Filipa Kováře. Režimem pronásledovaný spisovatel Karel Pecka by se letos v prosinci dožil devadesáti let. O trvalosti jeho odkazu svědčí skutečnost, že Vltava Konfrontaci reprízuje v rámci cyklu Současná hra. Pecka strávil v komunistických lágrech a kriminálech od roku 1949 deset a půl roku. Tematika a prostředí vězení, se staly východiskem většiny jeho literárního díla. Konfrontace vznikla na základě jedné z povídek triptychu Úniky, které Pecka jako svou prozaickou prvotinu publikoval v roce 1966. Rozhlasové nastudování z roku 1968 bylo za normalizace smazáno, autorově tvůrčí perzekuci ...

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Nová publikace o rozhlasové kritice

Takřka pod stromeček jsme si v Olomouci nadělili malý rozhlasový dárek: publikaci Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby. Ta je výsledkem kolektivní práce výzkumného týmu IGA pod vedením Andrey Hanáčkové. Každý z přispěvatelů je autorem jednoho až dvou textů snažících se mapovat rozhlasovou kritiku od jejích počátků ve třicátých letech až po současnost. Jednotlivá témata studií pokrývají jak klíčová periodika a publikace o rozhlasové umělecké tvorbě, tak výběrové oblasti jako reflexe herecké či režijní práce. Ve výzkumném týmu nechyběl například autor webu Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička anebo scénáristka, dramaturgyně a teoretička Tereza Semotamová. Publikaci je možné zakoupit na prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého nebo po domluvě s hlavní autorkou publikace Andreou Hanáčkovou (andrea.hanackova@upol.cz).     Foto: www.muj-rozhlas.cz

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!