Akce

200 let Gustava Flauberta

Autor: Tomáš Bojda V prosinci uplynulo dvě stě let od narození francouzského romanopisce Gustava Flauberta. Český rozhlas připomněl autorovo výročí vysíláním rozhlasové adaptace Paní Bovaryové, kterou v roce 1971 natočil režisér Miloslav Jareš v úpravě Jaroslavy Strejčkové, a premiérou nově nastudované patnáctidílné četby z románu Citová výchova (režie Vladimír Rusko). Po listopadovém dvousetletém výročí Fjodora Michajloviče Dostojevského, v jehož rámci rozhlas rovněž uvedl řadu původních auditivních realizací, tak posluchači opět mohli vyslechnout dnes již klasická díla světové literatury a konfrontovat se s tématy i uměleckým gestem dalšího velkého tvůrce. Flaubert patří k autorům, kteří jsou nejen hojně čteni širokou veřejností a jejich díla takříkajíc dávno zklasičtěla, ale zároveň představuje podstatnou kapitolu vývoje světového románového umění, opředenou legendami o neobyčejné pracovitosti, poctivosti tvůrčího úsilí a nekonečné přípravě chystaných ...

Celý život Jana Zábrany

Autor: Tomáš Bojda Letos v červnu by se devadesátých narozenin dožil významný český básník a překladatel Jan Zábrana. Vltava Zábranův umělecký i lidský odkaz připomněla pětidílnou četbou z jeho deníků, které vyšly tiskem na začátku 90. let a nesou jméno Celý život. V rozhlasovém nastudování je více než tisícistránkové dílo koncentrováno do pěti částí, jež v režii Hany Kofránkové interpretoval Lukáš Hlavica. Jakkoli musel dramaturg Rudolf Matys ze Zábranových zápisků nutně selektovat jen dílčí pasáže, dokázal kompozicí scénáře zachytit vše podstatné: Zábranova duše i svět jeho doby před posluchači vyvstává v působivé plastičnosti, s básnickým gestem autorovi vlastním. Jméno Jana Zábrany jistě nepatří mezi ta mediálně nejfrekventovanější, jeho přínos české, a díky kvalitou i kvantitou neobyčejně plodné překladatelské práci, i světové literatuře však zůstává hluboký a trvalý. ...

Příležitost k chvále

Autor: Tomáš Bojda Text vyšel v Týdeníku Rozhlas 16/2021. Pod halasovským názvem Její květy heraldické? Bodlák. Laskavec. se v nedávném programu Vltavy skrývalo další pokračování cyklu Osudy, věnované tentokrát doyence české rozhlasové režie Haně Kofránkové. Každý, kdo alespoň jeden z pěti dílů slyšel, snad potvrdí dávno známý fakt, že Hana Kofránková není jen vynikající režisérkou, ale také nezaměnitelnou rozhlasovou interpretkou. (kdo nezná např. její četbu Babičky a Divé Báry Boženy Němcové, měl by to napravit) Bez hlubších analytických průhledů rád říkám, že pořad je svěžím, kultivovaným a také zábavným inventářem života režisérky, ale i veřejně činné umělecké osobnosti. Kofránková jako vypravěčka vlastního života nezapře vlastnosti známé těm, kteří se s ní alespoň příležitostně setkávají – uměřenou (sebe)ironii, humor, noblesní vystupování, krásný hlas, a ...

Mefistofeles v rozhlasové inscenaci Urfaust

Autorka: Anna Michalová Text vznikl jako výstupní práce z kurzu Rozhlasový seminář, který v letním semestru probíhal v rámci Katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou prvního ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia.   Ve své analýze se budu zabývat postavou Mefistofela v rozhlasové inscenaci Urfaust z roku 1979. Jedná se o adaptaci dramatu německého spisovatele Johanna Wolfganga Goetha, který se středověkou legendou o doktoru Faustovi zabýval celý život. Název Urfaust (česky Prafaust) se vžil pro Goethovo prvotní zpracování, které napsal asi o třicet let dříve, než publikoval své vrcholné dílo Faust[1]. O rozhlasovou úpravu inscenace a dramaturgii se postarala Jaroslava Strejčková, režisérem byl Josef Melč. Příběh sleduje učence Fausta, který v touze ...

Neřest opřená o zradu

Autor: Tomáš Bojda V prvních lednových dnech vysílala stanice Vltava čtrnáctidílnou četbu z románu rakouského humanisty Stefana Zweiga Josef Fouché, natočenou v roce 1993. Při poslechu mne opakovaně napadalo, že kdo by náhodou jednohlasou rozhlasovou četbu podezíral z přílišné deskriptivnosti, ba utahané nudy, byl by neobyčejně překvapen. V citlivé režii Jana Fuchse totiž od prvních minut se zatajeným dechem sledujeme sugestivní rekonstrukci života bezpáteřního chameleona, několikanásobného ministra policie, který přečkal revoluci i jakobíny, napoleonské císařství i restauraci Bourbonů, a to v interpretaci jediného herce, excelujícího Josefa Vinkláře. Jakkoli je vyprávění rámováno er-formou, tedy nehovoříme o Fouchého vlastní stylizaci, nýbrž o objektivním popisu událostí, vyvstává díky Vinklářově hlasovému provedení postava všemocného diplomata neobyčejně plasticky. Převratné změny ve Francii přelomu 18. a 19. století jsou nám předkládány srozumitelně a přitom s citem ...

Rozhlasová Anna Kareninová

Autor: Tomáš Bojda „Kde končí láska, tam začíná nenávist“, říká v úvodu rozhlasové dramatizace Anny Kareninové představitelka titulní postavy Blanka Bohdanová. Nesmrtelné dílo světové literatury reprízuje Vltava v sobotu 21. listopadu. Rozhlasovou inscenaci režíroval v roce 1967 tehdejší kmenový režisér Národního divadla Jaromír Pleskot ve vlastním překladu i dramatizaci, dramaturgem byl Karel Gissübel. O tom, že Pleskot kromě režijní tvorby příležitostně překládal, a to hned ze dvou jazyků, ruštiny a angličtiny, se příliš neví, ačkoli byl překladatelem autorů jako právě Tolstoj, Dostojevskij (Bílé noci) nebo Shakespeare (Macbeth, Zimní pohádka ad.). Rozhlasovou inscenací Anny Kareninové Pleskot navázal na vlastní činoherní režii téhož námětu v tehdejším Divadle čs. armády, v níž v hlavní roli alternovaly Vlasta Chramostová s Jiřinou Švorcovou (premiéra 1963). V souvislosti s progresivní vlnou původní rozhlasové hry šedesátých let ...

Tichý extatik a mámivý melodik František Hrubín

Autor: Tomáš Bojda   Snad až příliš často opakovaná, avšak dosud nejlapidárnější charakteristika básnického typu Františka Hrubína, pronesená F. X. Šaldou, zazní také v literárně-hudebním pásmu Miloše Doležala Sázava, řeka dětství, mládí mého. Režisérka Hana Kofránková natočila pořad v roce 2010 ke stému výročí Hrubínova narození v rámci cyklu Souzvuk, Vltava jej nyní reprízovala k výročí o deset let vyššímu. Fragmenty z Hrubínova díla interpretují Viktor Preiss a Luděk Munzar. Křehká oduševnělost a lyrika Hrubínovy poetiky se vzpírají zjednodušenému výkladu, nejsou snadným materiálem pro jakoukoli interpretaci, má-li být věrojatná a zachytit básníkovu bytostnou symboliku a obraznost. Miloš Doležal i režisérka Hana Kofránková prokazují, že Hrubínovu dílu právě v tomto esenciálním smyslu rozumějí. Na ploše necelé hodiny se posluchač dozvídá nejen základní životopisné informace, ale především je mu ...

Sto let Josefa Hiršala

Autor: Tomáš Bojda 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky! Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu ...

Premiéra nové rozhlasové detektivky

Autor: Tomáš Bojda V neděli 26. dubna vysílala Dvojka premiéru nové detektivní hry Okno smrti, jejímž autorem je bývalý elitní kriminalista Josef Mareš, který si své diváky a posluchače „vychoval“ televizním seriálem Případy 1. oddělení. Pro již etablovaného scenáristu se jednalo o druhou rozhlasovou zkušenost, před čtyřmi lety vznikla inscenace Marešovy detektivky Záhadné bodnutí (2016). Režisérka Martina Schlegelová strukturovala Okno smrti do klasického detektivního dialogu: vyšetřovatel Šulc (Václav Neužil) přichází za pozůstalým inženýrem Zemanem (Viktor Preiss), jehož žena zemřela po zdánlivě nezaviněném pádu z okna. Původně rutinní rozhovor o okolnostech úmrtí postupně graduje k ovšem poměrně předvídatelnému závěru – Šulc usvědčí Zemana z vraždy vlastní ženy. Svižné tempo vyprávění se odvíjí od civilních dialogů, dějový zvrat přichází jaksi přirozeně, bez silnějšího vnitřního konfliktu. Absence vedlejších ...

„Možnost páchat zlo…“

Autor: Tomáš Bojda … je zásadní vlastností práce Informátora. V neděli 23. února uvedla Dvojka inscenaci Hany Kofránkové Normální okruh (2005). Rozhlasové nastudování vychází z původní hry renomovaného francouzského scenáristy Jeana-Claudea Carrièra, který proslul především svými filmovými scénáři a spoluprací s režiséry jako Luis Buňuel, Miloš Forman, Peter Brook či Jacques Deray. Carrièrův text pro rozhlas přeložil Michal Lázňovský, dramaturgem byl Hynek Pekárek. Sevřený tvar třiapadesátiminutového dramatu je založen na dialogu dvou ústředních postav: Informátora (Viktor Preiss) a Komisaře (Jiří Lábus). Zdánlivě všední schéma výslechu se díky promyšlenému oblouku hry, citlivé režii a především mimořádným hereckým výkonům obou protagonistů proměňuje v psychologicky sugestivní obraz manipulace, byrokratického aparátu a osobní konformity. Tematizuje ale také ochotu ke kolaboraci, ohebnost, udavačství, totalitní praktiky, mrazivě evokuje politické procesy padesátých ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!