Akce

Autor: Tomáš Bojda … je zásadní vlastností práce Informátora. V neděli 23. února uvedla Dvojka inscenaci Hany Kofránkové Normální okruh (2005). Rozhlasové nastudování vychází z původní hry renomovaného francouzského scenáristy Jeana-Claudea Carrièra, který proslul především svými filmovými scénáři a spoluprací s režiséry jako Luis Buňuel, Miloš Forman, Peter Brook či Jacques Deray. Carrièrův text pro rozhlas přeložil Michal Lázňovský, dramaturgem byl Hynek Pekárek. Sevřený tvar třiapadesátiminutového dramatu je založen na dialogu dvou ústředních postav: Informátora (Viktor Preiss) a Komisaře (Jiří Lábus). Zdánlivě všední schéma výslechu se díky promyšlenému oblouku hry, citlivé režii a především mimořádným hereckým výkonům obou protagonistů proměňuje v psychologicky sugestivní obraz manipulace, byrokratického aparátu a osobní konformity. Tematizuje ale také ochotu ke kolaboraci, ohebnost, udavačství, totalitní praktiky, mrazivě evokuje politické procesy padesátých ...

Autor: Tomáš Bojda 4. ledna uplynulo šedesát let od smrti francouzského spisovatele a filosofa Alberta Camuse. Vltava při této příležitosti vysílala dvoudílnou dramatizaci autorova druhého románu Mor (1947). Camus je dnes pokládán za jednoho z největších prozaiků dvacátého století, roku 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Existenciální polohy Moru navazují na poetiku dřívějšího Cizince (1942). Témata obou vrcholných románů se stala nadčasovými metaforami, díla jsou dodnes čtena v různých interpretacích, Mor zejména s akcentem na fašistickou totalitu druhé světové války. Román pro rozhlas v roce 2012 dramatizoval dramatik a dramaturg Jan Vedral, režisérem byl Dimitrij Dudík. Alžírský Oran postihne cholerová epidemie, město se uzavírá před vnějším světem, aby se nákaza nešířila. Propuká všeobecná panika, psychóza davu se s přibývajícím počtem mrtvých stupňuje. Krizová situace odhaluje pudovost jednání, ale také ...

Autor: Gabriela Míšková Zatímco kolem roku 2000 bylo téma smrti v rozhlasovém vysílání dramaturgií napříč stanicemi Českého rozhlasu neoficiálně považováno za ne příliš vhodné, o necelou dekádu později bylo především rozhlasovým dokumentaristům již jasné, že ze smrti nelze dělat tabu a není možné ji z vysílání vytěsnit. Průkopnickým dílem v tomto ohledu byl dokument Lenky Svobodové O smrti s nadějí (2008). Do roku 2015 pak vzniklo deset dokumentů různých autorů, které se více či méně nejčastěji zabývaly hospicovou péčí a přidruženými motivy jako například dobrovolnictvím v hospicích či LDN. Výjimku z těchto deseti děl tvoří dva dokumenty: Diptych (2015) Jana Hanáka tematizující a reálně zachycující proces umírání mladého těžce nemocného člověka a Ahoj, chci umřít (2014) Dana Moravce o sebevraždě. Pro tuto chvíli však nejsou důležitá ...

Autor: Tomáš Bojda Po řadě recenzí rozhlasových inscenací či četeb činím výjimku.  Do středu pozornosti kladu pořad, jehož nenápadná přítomnost mne nedávno překvapila a přinutila vyposlechnout hned několik dřívějších dílů. Vltava vysílá každou neděli dopoledne literární pořad Knižní pól (připravuje Blanka Stárková). Hned v úvodu chválím – je skvělé, že takový pořad existuje, vždyť rozhlas a knihy patří k sobě! Formát pořadu je založen na individualizované podobě každého dílu, jelikož určujícím faktorem pořadu bývá osobnost, která posluchače pořadem provází. Během necelé půlhodiny vysílání se seznamujeme s literárními preferencemi vybrané osobnosti z oblasti umění, literatury či vědy. Hosty pořadu spojuje společné téma – knihy. Host hovoří o knihách, jež ovlivnily jeho život nebo jinak tematizuje „bytí knih“ mezi námi. Komorní monolog, klidné tempo a hudební ...

Autor: Tomáš Bojda Připadá mi, že snad žádný učenec se v dnešní mediálně spotřební době netěší takové reklamě a čtenářskému zájmu jako Umberto Eco. Alespoň tedy co se týče kvantity knižních vydání, na které narážím snad v každém knihkupectví, ať už „mainstreamovém“ či odbornějším, neřkuli akademickém. Nedokážu odhadnout, nakolik publikace italského sémiotika a romanopisce zvyšují tržby knihkupců, ovšem už samotný fakt, že je vídám tak často a v tak impozantním provedení (působivá edice nakladatelství Argo), mne i s ohledem na tuny brakových memoárů, kuchařek a fantasy komiksů těší. Popularita Umberta Eca již dávno překročila hranice literární, natož vědecké sféry. Jak už tomu bývá, autor není širší čtenářské obci znám ani tak jako mimořádně erudovaný estetik, profesor sémiotiky, znalec umění či významná postava postmoderny, ale spíše ...

Autor: Tomáš Bojda V květnu uplynulo pětisté výročí od úmrtí italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Vltava autora Mony Lisy připomíná desetidílným seriálem Markéty Jahodové, která předlohu ruského spisovatele Dmitrije Merežkovského natočila v dramatizaci Romana Císaře a dramaturgii Jany Paterové v roce 1999. Titulní roli ztvárnil Viktor Preiss. Dvoudílný román Leonardo da Vinci byl druhým dílem trilogie Kristus a Antikristus, Merežkovskij ji vytvořil v letech 1895 – 1904. Režisérka Jahodová natočila na přelomu milénia dvě rozlehlé auditivní dramatizace historických románových námětů. Kromě Leonarda hovoříme ještě o osmidílném seriálu Já, Claudius, který vznikl podle románů Roberta Gravese v roce 2001. Obě látky spojuje fikční interpretace historicky doložených událostí a osudů reálných historických postav. Tvůrčí fabulace prospívá plnokrevnosti postav, odhalení jejich charakteristik, jež by v přísně vědeckém či ...

Autor: Tomáš Bojda Ve stínu velkých románů zůstává v bibliografii Thomase Manna krátká próza Pán a pes (1919). Vltava rozhlasové zpracování povídky z roku 1991 reprízovala 26. března, v režii Jana Tůmy se jediné role ujal Josef Somr. Thomas Mann měl na konci desátých let minulého století na svém kontě již řadu proslavených děl, zejména svůj první román Buddenbrookovi (za nějž dostal Nobelovu cenu, 1929) nebo novely Tristan, Tonio Kröger či Smrt v Benátkách. Povídka Pán a pes vznikla, podobně jako jiné kratší prozaické texty autora, poněkud nenápadně v mezidobí před přípravou k velkému tvůrčímu vzepětí, které Mann v roce 1924 završil rozsáhlým románem Kouzelný vrch. Zdánlivě jednoduché vyprávění o vztahu člověka se psem u Manna pochopitelně nezůstává v prvním plánu oslavy tohoto věčného přátelství. Skrze citlivě kladené ...

Autor: Tomáš Bojda Trezorové monodrama Výběrčí natočil režisér Jiří Horčička v roce 1966 v dramaturgii Karla Tachovského. Nadčasová hra (Vltava ji znovu uvedla 26. února) neztratila ani po více než padesáti letech nic ze svých uměleckých kvalit a bytostné naléhavosti. Koncentrace témat, nevyřčených vykřičníků i otazníků stále zasahuje přímočarostí, kterou Horčička vetknul do nahrávky s Rudolfem Hrušínským v titulní roli. Už byly popsány stohy archů o tom, nakolik dramaturgie šedesátých let (nejen rozhlasová, ale i divadelní, filmová či literární) vybočila ze zaběhlých kolejí ideologických dogmat předchozí dekády, nakolik ovlivnila další vývoj a v čem její postupy obohatily budoucí inscenační praxi. V Horčičkově režii jen v tomto období vznikla řada inscenací, jež dnes řadíme do zlatého fondu původní rozhlasové hry (za všechny alespoň dvě symptomatické: Bylo to na ...

Autor: Tomáš Bojda Kvitoval jsem s povděkem, že Vltava reprízuje Tanec smrti (19. ledna). Inscenace z roku 2008 pro mne zůstává modelovou ukázkou toho, kam až může dospět rozhlasový herec při ideálním skloubení technické kvality a výrazové rozmanitosti. Zároveň v době neustále diskutované rovnoprávnosti a sporných kauz upozorňuje na hlubší obrysy odvěkého tématu soužití muže a ženy. Režisér Michal Pavlík nastudoval jedno ze stěžejních dramat Augusta Strindberga s důrazem na hereckou akci. Ústřední konflikt, pojednávající bezvýchodnost partnerství obou pohlaví, nesnesitelnou blízkost a zároveň mučivou nutnost zůstávat spolu, rozehrává na pomyslné auditivní scéně věkově rozdílná dvojice Viktor Preiss (Edgar) a Nela Boudová (Alice), ve vedlejší roli bratrance Kurta vystoupí ještě Lukáš Hlavica. Je nutno dodat, že Pavlíkova inscenace vychází pouze z prvního dílu Strindbergovy dvoudílné hry, ...