Tags ArchivesRecenze

Tichý extatik a mámivý melodik František Hrubín

Autor: Tomáš Bojda   Snad až příliš často opakovaná, avšak dosud nejlapidárnější charakteristika básnického typu Františka Hrubína, pronesená F. X. Šaldou, zazní také v literárně-hudebním pásmu Miloše Doležala Sázava, řeka dětství, mládí mého. Režisérka Hana Kofránková natočila pořad v roce 2010 ke stému výročí Hrubínova narození v rámci cyklu Souzvuk, Vltava jej nyní reprízovala k výročí o deset let vyššímu. Fragmenty z Hrubínova díla interpretují Viktor Preiss a Luděk Munzar. Křehká oduševnělost a lyrika Hrubínovy poetiky se vzpírají zjednodušenému výkladu, nejsou snadným materiálem pro jakoukoli interpretaci, má-li být věrojatná a zachytit básníkovu bytostnou symboliku a obraznost. Miloš Doležal i režisérka Hana Kofránková prokazují, že Hrubínovu dílu právě v tomto esenciálním smyslu rozumějí. Na ploše necelé hodiny se posluchač dozvídá nejen základní životopisné informace, ale především je mu ...

Sto let Josefa Hiršala

Autor: Tomáš Bojda 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky! Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu ...

Premiéra nové rozhlasové detektivky

Autor: Tomáš Bojda V neděli 26. dubna vysílala Dvojka premiéru nové detektivní hry Okno smrti, jejímž autorem je bývalý elitní kriminalista Josef Mareš, který si své diváky a posluchače „vychoval“ televizním seriálem Případy 1. oddělení. Pro již etablovaného scenáristu se jednalo o druhou rozhlasovou zkušenost, před čtyřmi lety vznikla inscenace Marešovy detektivky Záhadné bodnutí (2016). Režisérka Martina Schlegelová strukturovala Okno smrti do klasického detektivního dialogu: vyšetřovatel Šulc (Václav Neužil) přichází za pozůstalým inženýrem Zemanem (Viktor Preiss), jehož žena zemřela po zdánlivě nezaviněném pádu z okna. Původně rutinní rozhovor o okolnostech úmrtí postupně graduje k ovšem poměrně předvídatelnému závěru – Šulc usvědčí Zemana z vraždy vlastní ženy. Svižné tempo vyprávění se odvíjí od civilních dialogů, dějový zvrat přichází jaksi přirozeně, bez silnějšího vnitřního konfliktu. Absence vedlejších ...

„Možnost páchat zlo…“

Autor: Tomáš Bojda … je zásadní vlastností práce Informátora. V neděli 23. února uvedla Dvojka inscenaci Hany Kofránkové Normální okruh (2005). Rozhlasové nastudování vychází z původní hry renomovaného francouzského scenáristy Jeana-Claudea Carrièra, který proslul především svými filmovými scénáři a spoluprací s režiséry jako Luis Buňuel, Miloš Forman, Peter Brook či Jacques Deray. Carrièrův text pro rozhlas přeložil Michal Lázňovský, dramaturgem byl Hynek Pekárek. Sevřený tvar třiapadesátiminutového dramatu je založen na dialogu dvou ústředních postav: Informátora (Viktor Preiss) a Komisaře (Jiří Lábus). Zdánlivě všední schéma výslechu se díky promyšlenému oblouku hry, citlivé režii a především mimořádným hereckým výkonům obou protagonistů proměňuje v psychologicky sugestivní obraz manipulace, byrokratického aparátu a osobní konformity. Tematizuje ale také ochotu ke kolaboraci, ohebnost, udavačství, totalitní praktiky, mrazivě evokuje politické procesy padesátých ...

Vedralův a Camusův Mor

Autor: Tomáš Bojda 4. ledna uplynulo šedesát let od smrti francouzského spisovatele a filosofa Alberta Camuse. Vltava při této příležitosti vysílala dvoudílnou dramatizaci autorova druhého románu Mor (1947). Camus je dnes pokládán za jednoho z největších prozaiků dvacátého století, roku 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Existenciální polohy Moru navazují na poetiku dřívějšího Cizince (1942). Témata obou vrcholných románů se stala nadčasovými metaforami, díla jsou dodnes čtena v různých interpretacích, Mor zejména s akcentem na fašistickou totalitu druhé světové války. Román pro rozhlas v roce 2012 dramatizoval dramatik a dramaturg Jan Vedral, režisérem byl Dimitrij Dudík. Alžírský Oran postihne cholerová epidemie, město se uzavírá před vnějším světem, aby se nákaza nešířila. Propuká všeobecná panika, psychóza davu se s přibývajícím počtem mrtvých stupňuje. Krizová situace odhaluje pudovost jednání, ale také ...

Matyáš a maminka aneb proměna dokumentů s tématem smrti

Autor: Gabriela Míšková Zatímco kolem roku 2000 bylo téma smrti v rozhlasovém vysílání dramaturgií napříč stanicemi Českého rozhlasu neoficiálně považováno za ne příliš vhodné, o necelou dekádu později bylo především rozhlasovým dokumentaristům již jasné, že ze smrti nelze dělat tabu a není možné ji z vysílání vytěsnit. Průkopnickým dílem v tomto ohledu byl dokument Lenky Svobodové O smrti s nadějí (2008). Do roku 2015 pak vzniklo deset dokumentů různých autorů, které se více či méně nejčastěji zabývaly hospicovou péčí a přidruženými motivy jako například dobrovolnictvím v hospicích či LDN. Výjimku z těchto deseti děl tvoří dva dokumenty: Diptych (2015) Jana Hanáka tematizující a reálně zachycující proces umírání mladého těžce nemocného člověka a Ahoj, chci umřít (2014) Dana Moravce o sebevraždě. Pro tuto chvíli však nejsou důležitá ...

Óda na knihy

Autor: Tomáš Bojda Po řadě recenzí rozhlasových inscenací či četeb činím výjimku.  Do středu pozornosti kladu pořad, jehož nenápadná přítomnost mne nedávno překvapila a přinutila vyposlechnout hned několik dřívějších dílů. Vltava vysílá každou neděli dopoledne literární pořad Knižní pól (připravuje Blanka Stárková). Hned v úvodu chválím – je skvělé, že takový pořad existuje, vždyť rozhlas a knihy patří k sobě! Formát pořadu je založen na individualizované podobě každého dílu, jelikož určujícím faktorem pořadu bývá osobnost, která posluchače pořadem provází. Během necelé půlhodiny vysílání se seznamujeme s literárními preferencemi vybrané osobnosti z oblasti umění, literatury či vědy. Hosty pořadu spojuje společné téma – knihy. Host hovoří o knihách, jež ovlivnily jeho život nebo jinak tematizuje „bytí knih“ mezi námi. Komorní monolog, klidné tempo a hudební ...

Umberto Eco stále přítomný

Autor: Tomáš Bojda Připadá mi, že snad žádný učenec se v dnešní mediálně spotřební době netěší takové reklamě a čtenářskému zájmu jako Umberto Eco. Alespoň tedy co se týče kvantity knižních vydání, na které narážím snad v každém knihkupectví, ať už „mainstreamovém“ či odbornějším, neřkuli akademickém. Nedokážu odhadnout, nakolik publikace italského sémiotika a romanopisce zvyšují tržby knihkupců, ovšem už samotný fakt, že je vídám tak často a v tak impozantním provedení (působivá edice nakladatelství Argo), mne i s ohledem na tuny brakových memoárů, kuchařek a fantasy komiksů těší. Popularita Umberta Eca již dávno překročila hranice literární, natož vědecké sféry. Jak už tomu bývá, autor není širší čtenářské obci znám ani tak jako mimořádně erudovaný estetik, profesor sémiotiky, znalec umění či významná postava postmoderny, ale spíše ...

Viktor Preiss jako Leonardo i Claudius

Autor: Tomáš Bojda V květnu uplynulo pětisté výročí od úmrtí italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Vltava autora Mony Lisy připomíná desetidílným seriálem Markéty Jahodové, která předlohu ruského spisovatele Dmitrije Merežkovského natočila v dramatizaci Romana Císaře a dramaturgii Jany Paterové v roce 1999. Titulní roli ztvárnil Viktor Preiss. Dvoudílný román Leonardo da Vinci byl druhým dílem trilogie Kristus a Antikristus, Merežkovskij ji vytvořil v letech 1895 – 1904. Režisérka Jahodová natočila na přelomu milénia dvě rozlehlé auditivní dramatizace historických románových námětů. Kromě Leonarda hovoříme ještě o osmidílném seriálu Já, Claudius, který vznikl podle románů Roberta Gravese v roce 2001. Obě látky spojuje fikční interpretace historicky doložených událostí a osudů reálných historických postav. Tvůrčí fabulace prospívá plnokrevnosti postav, odhalení jejich charakteristik, jež by v přísně vědeckém či ...

Thomas Mann v rozhlase

Autor: Tomáš Bojda Ve stínu velkých románů zůstává v bibliografii Thomase Manna krátká próza Pán a pes (1919). Vltava rozhlasové zpracování povídky z roku 1991 reprízovala 26. března, v režii Jana Tůmy se jediné role ujal Josef Somr. Thomas Mann měl na konci desátých let minulého století na svém kontě již řadu proslavených děl, zejména svůj první román Buddenbrookovi (za nějž dostal Nobelovu cenu, 1929) nebo novely Tristan, Tonio Kröger či Smrt v Benátkách. Povídka Pán a pes vznikla, podobně jako jiné kratší prozaické texty autora, poněkud nenápadně v mezidobí před přípravou k velkému tvůrčímu vzepětí, které Mann v roce 1924 završil rozsáhlým románem Kouzelný vrch. Zdánlivě jednoduché vyprávění o vztahu člověka se psem u Manna pochopitelně nezůstává v prvním plánu oslavy tohoto věčného přátelství. Skrze citlivě kladené ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!