Tags ArchivesRecenze

Neřest opřená o zradu

Autor: Tomáš Bojda V prvních lednových dnech vysílala stanice Vltava čtrnáctidílnou četbu z románu rakouského humanisty Stefana Zweiga Josef Fouché, natočenou v roce 1993. Při poslechu mne opakovaně napadalo, že kdo by náhodou jednohlasou rozhlasovou četbu podezíral z přílišné deskriptivnosti, ba utahané nudy, byl by neobyčejně překvapen. V citlivé režii Jana Fuchse totiž od prvních minut se zatajeným dechem sledujeme sugestivní rekonstrukci života bezpáteřního chameleona, několikanásobného ministra policie, který přečkal revoluci i jakobíny, napoleonské císařství i restauraci Bourbonů, a to v interpretaci jediného herce, excelujícího Josefa Vinkláře. Jakkoli je vyprávění rámováno er-formou, tedy nehovoříme o Fouchého vlastní stylizaci, nýbrž o objektivním popisu událostí, vyvstává díky Vinklářově hlasovému provedení postava všemocného diplomata neobyčejně plasticky. Převratné změny ve Francii přelomu 18. a 19. století jsou nám předkládány srozumitelně a přitom s citem ...

Rozhlasová Anna Kareninová

Autor: Tomáš Bojda „Kde končí láska, tam začíná nenávist“, říká v úvodu rozhlasové dramatizace Anny Kareninové představitelka titulní postavy Blanka Bohdanová. Nesmrtelné dílo světové literatury reprízuje Vltava v sobotu 21. listopadu. Rozhlasovou inscenaci režíroval v roce 1967 tehdejší kmenový režisér Národního divadla Jaromír Pleskot ve vlastním překladu i dramatizaci, dramaturgem byl Karel Gissübel. O tom, že Pleskot kromě režijní tvorby příležitostně překládal, a to hned ze dvou jazyků, ruštiny a angličtiny, se příliš neví, ačkoli byl překladatelem autorů jako právě Tolstoj, Dostojevskij (Bílé noci) nebo Shakespeare (Macbeth, Zimní pohádka ad.). Rozhlasovou inscenací Anny Kareninové Pleskot navázal na vlastní činoherní režii téhož námětu v tehdejším Divadle čs. armády, v níž v hlavní roli alternovaly Vlasta Chramostová s Jiřinou Švorcovou (premiéra 1963). V souvislosti s progresivní vlnou původní rozhlasové hry šedesátých let ...

Tichý extatik a mámivý melodik František Hrubín

Autor: Tomáš Bojda   Snad až příliš často opakovaná, avšak dosud nejlapidárnější charakteristika básnického typu Františka Hrubína, pronesená F. X. Šaldou, zazní také v literárně-hudebním pásmu Miloše Doležala Sázava, řeka dětství, mládí mého. Režisérka Hana Kofránková natočila pořad v roce 2010 ke stému výročí Hrubínova narození v rámci cyklu Souzvuk, Vltava jej nyní reprízovala k výročí o deset let vyššímu. Fragmenty z Hrubínova díla interpretují Viktor Preiss a Luděk Munzar. Křehká oduševnělost a lyrika Hrubínovy poetiky se vzpírají zjednodušenému výkladu, nejsou snadným materiálem pro jakoukoli interpretaci, má-li být věrojatná a zachytit básníkovu bytostnou symboliku a obraznost. Miloš Doležal i režisérka Hana Kofránková prokazují, že Hrubínovu dílu právě v tomto esenciálním smyslu rozumějí. Na ploše necelé hodiny se posluchač dozvídá nejen základní životopisné informace, ale především je mu ...

Sto let Josefa Hiršala

Autor: Tomáš Bojda 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky! Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu ...

Premiéra nové rozhlasové detektivky

Autor: Tomáš Bojda V neděli 26. dubna vysílala Dvojka premiéru nové detektivní hry Okno smrti, jejímž autorem je bývalý elitní kriminalista Josef Mareš, který si své diváky a posluchače „vychoval“ televizním seriálem Případy 1. oddělení. Pro již etablovaného scenáristu se jednalo o druhou rozhlasovou zkušenost, před čtyřmi lety vznikla inscenace Marešovy detektivky Záhadné bodnutí (2016). Režisérka Martina Schlegelová strukturovala Okno smrti do klasického detektivního dialogu: vyšetřovatel Šulc (Václav Neužil) přichází za pozůstalým inženýrem Zemanem (Viktor Preiss), jehož žena zemřela po zdánlivě nezaviněném pádu z okna. Původně rutinní rozhovor o okolnostech úmrtí postupně graduje k ovšem poměrně předvídatelnému závěru – Šulc usvědčí Zemana z vraždy vlastní ženy. Svižné tempo vyprávění se odvíjí od civilních dialogů, dějový zvrat přichází jaksi přirozeně, bez silnějšího vnitřního konfliktu. Absence vedlejších ...

„Možnost páchat zlo…“

Autor: Tomáš Bojda … je zásadní vlastností práce Informátora. V neděli 23. února uvedla Dvojka inscenaci Hany Kofránkové Normální okruh (2005). Rozhlasové nastudování vychází z původní hry renomovaného francouzského scenáristy Jeana-Claudea Carrièra, který proslul především svými filmovými scénáři a spoluprací s režiséry jako Luis Buňuel, Miloš Forman, Peter Brook či Jacques Deray. Carrièrův text pro rozhlas přeložil Michal Lázňovský, dramaturgem byl Hynek Pekárek. Sevřený tvar třiapadesátiminutového dramatu je založen na dialogu dvou ústředních postav: Informátora (Viktor Preiss) a Komisaře (Jiří Lábus). Zdánlivě všední schéma výslechu se díky promyšlenému oblouku hry, citlivé režii a především mimořádným hereckým výkonům obou protagonistů proměňuje v psychologicky sugestivní obraz manipulace, byrokratického aparátu a osobní konformity. Tematizuje ale také ochotu ke kolaboraci, ohebnost, udavačství, totalitní praktiky, mrazivě evokuje politické procesy padesátých ...

Vedralův a Camusův Mor

Autor: Tomáš Bojda 4. ledna uplynulo šedesát let od smrti francouzského spisovatele a filosofa Alberta Camuse. Vltava při této příležitosti vysílala dvoudílnou dramatizaci autorova druhého románu Mor (1947). Camus je dnes pokládán za jednoho z největších prozaiků dvacátého století, roku 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Existenciální polohy Moru navazují na poetiku dřívějšího Cizince (1942). Témata obou vrcholných románů se stala nadčasovými metaforami, díla jsou dodnes čtena v různých interpretacích, Mor zejména s akcentem na fašistickou totalitu druhé světové války. Román pro rozhlas v roce 2012 dramatizoval dramatik a dramaturg Jan Vedral, režisérem byl Dimitrij Dudík. Alžírský Oran postihne cholerová epidemie, město se uzavírá před vnějším světem, aby se nákaza nešířila. Propuká všeobecná panika, psychóza davu se s přibývajícím počtem mrtvých stupňuje. Krizová situace odhaluje pudovost jednání, ale také ...

Matyáš a maminka aneb proměna dokumentů s tématem smrti

Autor: Gabriela Míšková Zatímco kolem roku 2000 bylo téma smrti v rozhlasovém vysílání dramaturgií napříč stanicemi Českého rozhlasu neoficiálně považováno za ne příliš vhodné, o necelou dekádu později bylo především rozhlasovým dokumentaristům již jasné, že ze smrti nelze dělat tabu a není možné ji z vysílání vytěsnit. Průkopnickým dílem v tomto ohledu byl dokument Lenky Svobodové O smrti s nadějí (2008). Do roku 2015 pak vzniklo deset dokumentů různých autorů, které se více či méně nejčastěji zabývaly hospicovou péčí a přidruženými motivy jako například dobrovolnictvím v hospicích či LDN. Výjimku z těchto deseti děl tvoří dva dokumenty: Diptych (2015) Jana Hanáka tematizující a reálně zachycující proces umírání mladého těžce nemocného člověka a Ahoj, chci umřít (2014) Dana Moravce o sebevraždě. Pro tuto chvíli však nejsou důležitá ...

Óda na knihy

Autor: Tomáš Bojda Po řadě recenzí rozhlasových inscenací či četeb činím výjimku.  Do středu pozornosti kladu pořad, jehož nenápadná přítomnost mne nedávno překvapila a přinutila vyposlechnout hned několik dřívějších dílů. Vltava vysílá každou neděli dopoledne literární pořad Knižní pól (připravuje Blanka Stárková). Hned v úvodu chválím – je skvělé, že takový pořad existuje, vždyť rozhlas a knihy patří k sobě! Formát pořadu je založen na individualizované podobě každého dílu, jelikož určujícím faktorem pořadu bývá osobnost, která posluchače pořadem provází. Během necelé půlhodiny vysílání se seznamujeme s literárními preferencemi vybrané osobnosti z oblasti umění, literatury či vědy. Hosty pořadu spojuje společné téma – knihy. Host hovoří o knihách, jež ovlivnily jeho život nebo jinak tematizuje „bytí knih“ mezi námi. Komorní monolog, klidné tempo a hudební ...

Umberto Eco stále přítomný

Autor: Tomáš Bojda Připadá mi, že snad žádný učenec se v dnešní mediálně spotřební době netěší takové reklamě a čtenářskému zájmu jako Umberto Eco. Alespoň tedy co se týče kvantity knižních vydání, na které narážím snad v každém knihkupectví, ať už „mainstreamovém“ či odbornějším, neřkuli akademickém. Nedokážu odhadnout, nakolik publikace italského sémiotika a romanopisce zvyšují tržby knihkupců, ovšem už samotný fakt, že je vídám tak často a v tak impozantním provedení (působivá edice nakladatelství Argo), mne i s ohledem na tuny brakových memoárů, kuchařek a fantasy komiksů těší. Popularita Umberta Eca již dávno překročila hranice literární, natož vědecké sféry. Jak už tomu bývá, autor není širší čtenářské obci znám ani tak jako mimořádně erudovaný estetik, profesor sémiotiky, znalec umění či významná postava postmoderny, ale spíše ...

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!