Autor: Tomáš Bojda

24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky!

Josef Hiršal

Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu řazen mezi klíčové osobnosti padesátých a šedesátých let (spolu s kolegy a přáteli jako Jiří Kolář, Emanuel Frynta, Jan Zábrana, Zdeněk Urbánek, Jan Vladislav a další). Z desítek zásadních překladů zmiňme alespoň Podivuhodné cesty Barona Prášila (s Jiřím Kolářem) a Morgensternovy Šibeniční písně. Neméně významnou součást Hiršalova díla představuje tvorba pro děti, v níž básník leckdy objevně rozvíjí experimentální postupy své poezie a ediční činnost.

Stanice Vltava připomíná Hiršalovo stoleté výročí hned několika pořady: vzpomínkovou prózu Vínek vzpomínek natočil v roce 1991 jako osmidílnou četbu na pokračování Petr Adler v interpretaci Josefa Červinky; o rok později sám Červinka nastudoval rozsáhlé Hiršalovy deníkové záznamy, vyšlé pod názvem Let let (básník na knize spolupracoval se svou ženou, rovněž významnou překladatelkou, básnířkou a autorkou knih pro děti Bohumilou Grögerovou; kompletní textovou podobu deníků, sestávající z více než tisíci stran, vydalo v roce 2007 nakladatelství Torst); v roce 1992 vzniklo také pásmo z Hiršalových raných básnických sbírek Noclehy s klekánicí, jež pro rozhlas dramaturgicky připravil Rudolf Matys (režie Jan Žáček), v roce 2018 pak koláž vzpomínek, úvah a veršů Voština plná medu (režie Vlado Rusko, účinkují Ladislav Frej a Ivan Řezáč).