Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Vykřičené domy Davida Drábka a Aleše Vrzáka

  Jiří Šilberský   Píseň s názvem Vykřičené domy doprovází stejně pojmenovanou rozhlasovou inscenaci režiséra Aleše Vrzáka. Jedná se o největší hit bývalé hlasatelky počasí a zpěvačky Andrey, která v současnosti bojuje s těžkou nemocí. Na luxusní domácnost, ve které žije sama už nestačí, a proto si začne hledat hospodyni. Je zřejmé, že o takový typ práce se budou ucházet ženy, avšak před její vilu se dostaví Jiří, který nutně potřebuje sehnat zaměstnání. Po počátečních rozpacích Andrea svolí a přijme Jiřího na úklid své vily. Tím začíná tato vztahová komedie s hořkým koncem. Jedná se o debut Davida Drábka v oblasti rozhlasových her. Autor se rozhodl zobrazit vztahy na příběhu zkrachovalé celebrity, jejíž osud je již od počátku hry zpečetěn a na muži, který jak ...

Zobrazit více

S koňmi mezi paneláky

autorka: Andrea Hanáčková Jan Zítka je středočeský reportér, jehož doménou jsou kratší formáty do deseti minut. Daří se mu úsporně a hutně vystihnout publicistické téma, umí dobře představit prostředí a najít vždy větší množství úhlů pohledu na sledovaný problém. Podobně si vede ve featurech, které připravuje pro řadu Dobrá vůle. Nejnověji v říjnu 2016 v premiéře portrétu Pavla Rady, šestašedesátiletého muže, který na pražském sídlišti Modřany, doslova několik metrů od paneláků chová koně, vodí je tam na pastvu a vozí malé i větší děti.   Na větší ploše staví Zítka jednotlivé situace v přirozeném a časově chronologickém sledu od svatomartinské slavnosti, přes Mikuláše, Vánoce a zimní období až na začátek jara. Čas přitom není vyznačen explicitními titulky, ale přirozenou situací, reportážně předvedenou bez ...

Zobrazit více

Olympijský rok v dokumentech Českého rozhlasu

Andrea Hanáčková Nekrácená podoba textu z dokrevue. Olympiáda je za námi. Na mediální horečku kolem jednoho každého sportovce, jeho šancí, ambicí, stravy a ovšemže zranění, se Český rozhlas začal připravovat přesně před rokem. Sportovní redakce veřejnoprávního média se spojila s Českým olympijským výborem a vznikl tak projekt s názvem Olympijský rok. Od podzimu 2015 do začátku letošního léta natáčeli sportovní reportéři devět adeptů na olympijské medaile a vytvořili devět půlhodinových portrétů. Odvysílány byly v polovině prázdnin 2016 těsně před zahájením olympiády v Riu. Nejsem schopná posoudit dramaturgický výběr devíti sportovců (chodkyně Anežky Drahotové, kanoista Josef Dostál, šermíř Alexander Choupenitch, cyklista Jiří Ježek, judista Lukáš Krpálek, moderní pětibojař David Svoboda, plavkyně Simona Baumrtová, tenistka Lucie Šafářová, vodní slalomář Vavřinec Hradilek).  S pohledem na výsledkové listiny může zaznít ...

Zobrazit více

K čemu je v rozhlasovém dokumentu dobrý režisér?

K lecčemu. Pohlídá kompozici celého dokumentu. Vybere vhodnou hudbu. Slyší, když se repliky respondentů opakují. Dohlédne na zvukovou vyrovnanost dokumentu. Rozhodne, který zvuk použít jako ilustrativní, který jako interpunkční a který případně vyhodit. Tam, kde cítí nejasnost, podpoří průvodní slovo nebo dodá titulkovou informaci. Výslednému tvaru dodá řád a lehkost samozřejmosti. Pozice režiséra byla dlouho u dokumentárních pořadů považována za samozřejmou. S příchodem velké autorské skupiny na začátku století do dramaturgické dílny Zdeňka Boučka a Jitky Škápíkové převládl trend autorské režie a reportér se už ve fázi natáčení stával koproducentem a režisérem svého dokumentu – točil už s vědomím budoucího celku, střih prováděl s myšlenkou na konkrétní hudební podklad, zvukové plochy vytvářel výhradně z autentických reportáží. V posledních letech se autoři ke spolupráci s režiséry vrací a ...

Zobrazit více

Ta báječná holčička z rozhlasu!

Na vlnách Českého rozhlasu jsem minulý týden poslouchala hru pro mládež Ve spárech oceánu autora Knuda Andersena. Starší věc (1987), dobrodružná, přiměřeně napínavá. S báječnými dětskými herci. Z archivu si se studenty aktuálně připomínáme starší nahrávky z různých důvodů. Učíme se třeba charakterizovat hlavní herecký  výkon. Pohleďme například na Vlčí ukolébavku (2001, režie Ivan Chrz), hrůzný psychologický příběh autorky Hillary Bellové o malé dívence, z níž se vyklube  vražedkyně nevinného batolete. Čím to je, že tahle hra nepřestává být strhujícím zážitkem? Jako obvykle v rozhlase je to především tím, že je výborně zahraná. Tehdy desetiletá Berenika Kohoutová roztomile vypráví o svých přáních, utíká se k panenkám, lísá se do přízně a odzbrojuje své okolí i posluchače. Získá si nás během krátké chvíle, dětský hlas zní z rádia ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

Putování časem s ing. Brouczkem

Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například letos v létě při 600. výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, vodohospodáře. Ten sestavil stroj času a v každém díle ...

Zobrazit více

Ti, které už nikdo nikde nechce

  Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce a v lednu na Plusce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, který ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly různým způsobem na svět ...

Zobrazit více

1. světová válka v Euroradiu

V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení 1. světové války. Auditivní médium má z této doby naprosté minimum archivních záznamů. Výročí přesto vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Společné prvky lze najít ve využití vizuálních materiálů, zapojení nových médií a preference silných příběhů tzv. malé historie (microhistory), která se rozvíjí v kulisách dějinných převratných událostí. V tom, jak evropské rozhlasové domy přistoupily k prezentaci událostí 1. Světové války je vidět, jak se mění akcent mapování a reprezentace historie v médiu, které nemá primárně k dispozici obraz, ale hledá cesty, jak zvukem co nejintenzivněji historické události zprostředkovat. Významně do tohoto trendu zasahují internet a nová média, která umožňují také vznik nových interdisciplinárních ...

Zobrazit více

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!