Texty

Andrea Hanáčková Prix Bohemia Radio 2017 se podařilo uspořádat ve velmi krátkém čase. Pouhého půl roku po podzimní olomoucké premiéře se v březnu znovu sešli rozhlasáci v Olomouci a tentokrát již zkušeně zabydleli prostor barokního Konviktu, sídlo uměleckých kateder Univerzity Palackého.   Festival se v tomto ročníku výrazně posunul od „přehlídky tvorby“ ke skutečnému svátku auditivní tvorby, který lze dále rozšiřovat a zvyšovat jeho potenciál mezinárodního festivalu. Následujících několik poznámek vzniklo sumarizací pozorování studentů Katedry divadelních a filmových studií, která je spolupořádajícím subjektem. Poskytuje festivalu své prostory, zároveň pořádá některé akce doprovodného programu a studenti jsou součástí organizačního týmu.  Tam, kde na festivalu participují studenti a mladí lidé obecně, bývá příznivá atmosféra. Nadšenectví, dobrovolná práce, mladý pohled na rozhlasovou práci, ...

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase.V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch šťastných ...

Autor: Andrea Hanáčková Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, ...