Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Potřebujeme mladé „válce“, kteří se budou bít za pravdu

Autor: Jana Řezníčková To říká Jiří Matějů, vedoucí programu Českého rozhlasu Olomouc, s kterým jsme si povídali ve zdejší budově tohoto veřejnoprávního regionálního média. Probrali jsme specifika regionálního vysílání, jeho význam, a také blížící se zajímavé akce. Mě jako studentku by nejdřív zajímalo, co jste vlastně vystudoval? Já jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Ekonomicko-matematické výpočty. Jak jste se z tohoto oboru přesunul k rozhlasu? To bylo celkem jednoduché, protože jsem studoval ještě v 80. letech, tehdy ty možnosti byly podstatně menší. A tohle byla zajímavá volba, ten obor byl soustředěn i na počítače, takže jsme tehdy měli jednu obrovskou místnost, to, co vy už znáte jenom z filmů pro pamětníky… …děrné štítky. Přesně, programovalo se na děrných štítcích, osobní počítače ještě vůbec ...

Zobrazit více

Bylo to na váš účet – analýza rozhlasové inscenace

Autor: Eva Floriánová Text vznikl jako výstupní práce ze Semináře analýzy rozhlasu, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou 1. ročníku oboru Televizní a rozhlasová studia – Filmová studia.   Ve své závěrečné práci se budu věnovat rozhlasové inscenaci Bylo to na váš účet od režiséra Jiřího Horčičky z roku 1964. Tato inscenace je dodnes považována za vrcholné dílo českého rozhlasu a já se v této krátké souhrnné analýze pokusím poukázat na to, proč tomu tak je. Rozhlasovou hru Bylo to na váš účet napsal český poválečný spisovatel Ludvík Aškenazy roku 1964. Dílo je inspirováno spisovatelovou povídkou Vajíčko. V tomtéž roce se jí ujal režisér nastupující rozhlasové generace Jiří Horčička. ...

Zobrazit více

Radio Speed Dating – důkaz relevance

Autor: Laura Šarochová   Přijít s něčím novým, neotřelým, s něčím, co nemá jistý pozitivní nebo alespoň neutrální výsledek, chce vždycky pořádnou dávku odvahy a tu my jsme měly a měla ji především Alenka Lančová. Přišla s představou neformálního setkání rozhlasových tvůrců a nadšených návštěvníků festivalu Prix Bohemia Radio. Navrhla program, který měl posluchačům rozhlasu, studentům a vlastně každému, kdo bude mít odvahu přijít a zapojit se, nabídnout možnost setkat se face to face s lidmi, jejichž práci jsme doteď znali jen ear to ear. Snad právě tento fakt se stal zdrojem počáteční nedůvěry, strachu a snad i malého opovržení ze strany organizátorů. Přesto se nevzdala a připravila platformu pro netradiční rozhovory mezi lidmi, kteří se v tu chvíli už nedělili na VELKÉ TVŮRCE a ...

Zobrazit více

Rádio není mrtvé a Prix Bohemia Radio také ne

Autor: Alena Lančová V roli návštěvnice 34. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio jsem se ocitla podruhé, v roli jedné z produkční doprovodného programu poprvé. Především chci sdělit, že o pojetí Prix Bohemia Radio lze diskutovat nekonečně, z různých úhlů pohledu, dají se vytknout a pochválit různé prvky. Myslím, že letošní ročník patřil k těm povedenějším, protože jeho programová skladba byla velmi různorodá, což vedlo k oživení rutinního života mnoha lidí. Zaměřím se na kritiku pojetí festivalu, a to z důvodu, že věřím, že má ještě větší potenciál, než využívá. Různé akce, prezentace, dny otevřených dveří, koncerty, pomáhají utvářet brand jakékoli organizace. Nemělo by se také zapomínat, že smysl takové akce by měl být srozumitelný, nikoli jednoduchý. Jak ale utvářet jednotnou vizi a poslání určité události, když se týká ...

Zobrazit více

Lindy Marshall Griffiths – Širší než nebe – analýza hry

Autor: Michaela Tsepeleva „Rozhlasové drama o vnitřním světě ženy balancující na hranici vědomí a nevědomí“…. Touto charakteristikou představuje rozhlasovou hru Širší než nebe Český rozhlas Vltava. Hra dramatičky Lindy Marshall Griffiths, zastupující současnou rozhlasovou dramatiku a v originále realizovaná v produkci BBC, byla uchopena režisérem Petrem Mančalem a odvysílána na stanici Český rozhlas Vltava. Drama řeší jednu z životních tragédií, která ve vteřině může postihnout každého z nás. Matka, upoutaná po nehodě na nemocniční lůžku, upadla do kómatu. Z jejich nejbližších ji navštěvuje jen nezletilá dcera. Ta současně cítí vinu za stav, ve kterém se nachází, neboť k nehodě došlo při jejich večerní cestě na kole domů od otce. Z podstaty zápletky vyplývá, že rozvinutí děje by bylo v zásadě možné jen komunikací dcery a nemocničního ...

Zobrazit více

Mančalova novinka: Širší než nebe

Autor: Barbora Holubová Rozhlasové drama Širší než nebe od autorky Lindy Marshall Griffiths pojednává o ženě v bezvědomí, která nevykazuje znaky komunikace, přitom je ale sama v sobě při vědomí a s  ostatními se snaží mluvit. Hru přeložila Kateřina Holá, dramaturgyní byla Lenka Veverková, hry se ujal a zrežíroval ji Petr Mančal. Roli Elly hrála Petra Špalková, roli Charlie pak Anna Klusáková a postavu neurologa ztvárnil Martin Finger. Hudební design stvořil Ondřej Gášek. Na hudbě se také podílel Dominik Budil na pozici zvukového mistra. Hra byla natočena v roce 2018. V této padesáti minutové hře se ocitá hlavní postava Ella na dobu šesti měsíců v bezvědomí. Hra je především vhledem do její mysli, kde balancuje na hranici vědomí a nevědomí, ...

Zobrazit více

Prix Bohemia Radio 2017 pohledem z Univerzity Palackého

Andrea Hanáčková Prix Bohemia Radio 2017 se podařilo uspořádat ve velmi krátkém čase. Pouhého půl roku po podzimní olomoucké premiéře se v březnu znovu sešli rozhlasáci v Olomouci a tentokrát již zkušeně zabydleli prostor barokního Konviktu, sídlo uměleckých kateder Univerzity Palackého.   Festival se v tomto ročníku výrazně posunul od „přehlídky tvorby“ ke skutečnému svátku auditivní tvorby, který lze dále rozšiřovat a zvyšovat jeho potenciál mezinárodního festivalu. Následujících několik poznámek vzniklo sumarizací pozorování studentů Katedry divadelních a filmových studií, která je spolupořádajícím subjektem. Poskytuje festivalu své prostory, zároveň pořádá některé akce doprovodného programu a studenti jsou součástí organizačního týmu.  Tam, kde na festivalu participují studenti a mladí lidé obecně, bývá příznivá atmosféra. Nadšenectví, dobrovolná práce, mladý pohled na rozhlasovou práci, ...

Zobrazit více

Roztříštění Lidé z maringotek

Autor: Tomáš Bojda Dlouhodobé oblibě díla Eduarda Basse bezpochyby přispěla četná ztvárnění napříč uměleckými médii. Četba Klapzubovy jedenáctky je ve virtuózním podání Karla Högera dodnes lahůdkou zlatého fondu rozhlasového vysílání, televizní seriál Cirkus Humberto by mohl zpětně naplňovat obsah dnes nadužívaného pojmu „kultovní“. Trochu ve stínu obou zmíněných nejznámějších Bassových děl stojí Lidé z maringotek, prozaická sbírka deseti krátkých povídek spojujících lákavé prostředí cirkusových manéži, klaunů a kouzel. Také Lidi z maringotek diváci znají z filmového plátna, v roce 1966 se v režii Martina Friče objevili Jozef Króner, Emília Vášáryová, Jan Tříska či Dana Medřická. Rozhlasové zpracování z roku 1978 připravila Dagmar Hubená ve formě trojdílné četby tří různých povídek Bassových textů. Specifiku půlhodinových dílů vytváří interpretační jedinečnost podání tři ...

Zobrazit více

Dvojí virtuozita Eduarda Cupáka aneb Urmefisto

Autor: Tomáš Bojda Osud románu Mefisto je z dnešního pohledu už okřídleným příběhem. Původní prozaický text Klause Manna, syna slavného spisovatele Thomase Manna, byl nejprve vydán exilově v Holandsku (Mann emigroval po 1933 a nástupu nacismu do Amsterdamu) roku 1936, rok na to vyšel i v Československu. Německé vydání vzniklo až o dvacet let později, roku 1956. Na vině byly spory s předobrazem hlavního hrdiny, hercem Gustafem Grüdgensem. Jak vidno, již nyní se dostáváme do okolností geneze díla, které jednak v různých liniích vychází z perspektivy skutečných událostí a žijících osobností, jednak je až brutálním svědectvím období Třetí říše a hitlerovského Německa. Tematizace totalitní společnosti, útlaky a perzekuce postav, míra schopnosti konformity s režimem. Všechna tato témata koncentrují existenční napětí, ...

Zobrazit více

Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!