Ústředním tématem dokudramatu Mějte mě na talíři, tak jak jsem autora Roberta Tamchyni je mnohokrát diskutované angažmá herce Miloše Kopeckého v propagandistickém televizním pořadu v roce 1984. Vyprávění se na malé časové ploše (cca 10 minut) soustředí na možné okolnosti, které Kopeckého vedly k veřejnému vystoupení proti československému exilu, po němž se strhla vlna veřejné kritiky.
Miloš Kopecký
Za pozornost stojí práce s narativní formou, která se podřizuje názorovému stanovisku, jež pořad vůči tomuto tématu zaujímá. Posluchač může nabýt dojmu, že pořad postrádá klasickou gradační strukturaci dramatu a v některých momentech se může ztrácet v čase. Dokudrama kombinuje celkem tři narativní linie, jejichž mísení je založeno nikoliv primárně na principu chronologické následnosti, ale zejména na té kauzální. První linie představuje zdramatizované psaní dopisu Kopeckým přítelkyni Evě. Tvoří rámec pořadu, jeho kompoziční východisko a posluchač ho vnímá jako intimní zpověď a potenciální obhajobu. Kopecký (Tomáš Töpfer) jakožto narátor pořadu prostřednictvím dopisu verbalizuje pocity provinění a vysvětluje motivace a strachy, které ho vedly k přijetí nabídky k účinkování v propagandistickém pořadu. Ačkoliv samotná událost Kopeckého televizního vystoupení ve vyprávění absentuje, posluchač má tendenci ji vnímat jako narativní východisko pořadu – výchozí bod, ke kterému jednotlivé linie směřují, nebo z něj vycházejí. První linie z této události vychází – má ve vztahu k výchozímu narativnímu bodu odstředivý charakter, jelikož je s ní kauzálně svázaná a z hlediska časové determinace fabule následuje po ní.
Naopak druhá narativní linie má charakter dostředivý. Zastupují ji chronologicky na sebe navazující scény s dramatickými prvky, které se ve vztahu k fabuli odehrávají před Kopeckého výstupem v televizi. Na první pohled se tato linie prezentuje jako zdramatizovaná rekonstrukce událostí, ale na rozdíl od první linie, která ve vší pravděpodobnosti pracuje s dochovaným písemným materiálem, inklinuje spíše k autorské fabulaci.
Třetí linie, v níž Kopecký poskytuje rozhovor pro časopis Mladý svět je zajímavá nejen z hlediska absence časové identifikace, ale také z hlediska způsobu zařazení do narativu, které navozuje přítomnost autorského postoje. V rozhovoru Kopecký hovoří na téma svého nepříliš radostného dětství a na téma psychické nemoci, kterou trpí.
Přestože je v pořadu velmi silně cítit snaha autorů o obhajobu Kopeckého, jednoznačné odpovědi a argumentu se posluchači nedostane. Po vyslechnutí pořadu tak nad jménem Miloš Kopecký stále visí (sice o něco menší) otazník.
Matěj Novák, student 2. ročníku magisterského stupně
Fotografie dostupná: RADOVANOVIČ, Dušan. Hrdinové s otazníkem: Miloš Kopecký: Když se zbabělec vzchopí, tak to stojí za to. In: Český rozhlas: Hrdina.cz [online]. 2015 [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hrdina/sotaznikem/_zprava/milos-kopecky-kdyz-se-zbabelec-vzchopi-tak-to-stoji-za-to–1530347