Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

  To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy ...

Zobrazit více

Poslechové večírky – 3. díl

Tento text vznikl jako součást série článků o projektu Poslechové večírky Radiodocku, která je uveřejňována v Týdeníku rozhlas v rámci rubriky Olomoucké okénko. V pořadí třetí Poslechový večírek patřil představení formátu minutových her. Ty nalákaly hojný počet účastníků nejen z řad studentů naší katedry, ale i veřejnost, pedagogy a studenty z jiných kateder. Zhruba dvouhodinový večer orámovaly symbolické hodiny, na jejichž ciferníku jsme se dvanáctkrát zastavili u dvanácti různých témat, jejichž zpracování do podoby minutové hry jsme vyslechli. Celkem zaznělo dvacet jedna her a posluchači měli možnost zhodnotit dramatické texty profesionálů i amatérů. Pro řadu účastníků to bylo první setkání s minutovou hrou vůbec, a tak se předmětem diskuse stal mimo jiné samotný formát. Minutové hry převedla do českého prostředí dramaturgyně Kateřina Rathouská. Ve ...

Zobrazit více

SLOVESNÁ DRAMATICKÁ TVORBA V PROGRAMU RADIOJOURNALU MORAVSKÁ OSTRAVA V LETECH 1929 – 1936

Práce se zabývá slovesnou dramatickou tvorbou a jejím zastoupením v programové skladbě Radiojournalu v Moravské Ostravě v letech 1929-1936, tedy od jeho počátku do roku, kdy se rozhlas přestěhoval do nové budovy. Centrem práce je sledování slovesné dramatické tvorby v období 1933-1936, kdy v ostravském rozhlase došlo k personálním změnám a k ustanovení programových oddělení. Autorka práce vycházela z hypotézy, že obsahová skladba slovesných pořadů byla podmíněna specifiky ostravského regionu. Cílem práce je na základě dobových pramenů, zejména reflexí jednotlivých slovesných uměleckých pořadů a archivních materiálů, vysledovat programovou skladbu slovesných dramatických pořadů a určit tak jejich obsahové zaměřen v souvislosti s regionální tematikou. Téma je zpracováno s využitím heuristické metody a analytického vyhodnocení dostupných pramenů, k zařazení do obecného kontextu ...

Zobrazit více

1. světová válka v Euroradiu

V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení 1. světové války. Auditivní médium má z této doby naprosté minimum archivních záznamů. Výročí přesto vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Společné prvky lze najít ve využití vizuálních materiálů, zapojení nových médií a preference silných příběhů tzv. malé historie (microhistory), která se rozvíjí v kulisách dějinných převratných událostí. V tom, jak evropské rozhlasové domy přistoupily k prezentaci událostí 1. Světové války je vidět, jak se mění akcent mapování a reprezentace historie v médiu, které nemá primárně k dispozici obraz, ale hledá cesty, jak zvukem co nejintenzivněji historické události zprostředkovat. Významně do tohoto trendu zasahují internet a nová média, která umožňují také vznik nových interdisciplinárních ...

Zobrazit více

Ohlédnutí za Prix Europa 2015

Ve dnech 17. až 24. října proběhl v berlínském rozhlase další ročník festivalu Prix Europa, který reflektuje nejnovější evropské počiny z oblasti televize, rozhlasu a nových médií. Vzhledem k obvyklé bohatosti programu nelze zhodnotit náplň všech programových sekcí, proto se tento článek bude soustředit pouze na to, co bylo možno vyslechnout v rámci rozhlasového dramatu a dokumentu. Sekce rozhlasového dokumentu byla v rámci Prix Europa nejpočetnější nejen v titulech prezentovaných pořadů, ale i v množství diskutujících v každodenním pozdně odpoledním kruhu. Aktuální témata, která v současné době zásadně proměňují evropský kontinent, se objevila především ve francouzských pořadech. Velmi citlivě vnímají problematiku uprchlíků studenti a mladí lidé obecně. Belgický dokument La Valla (Ploty) byl původně připraven jako audiovizuální průvodce po marocko-španělské hranici, která dříve nabízela ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 2. část

Vzniku rozhlasové detektivky, žánru, jemuž se v tomto cyklu věnujeme, v českém prostředí předcházelo jeho rozšíření na vlnách britských a amerických stanic. Během tzv. „zlatých časů rádia“, tedy od 20. do 50. let, byly adaptace detektivních příběhů převzatých především z literární tradice té dané země nedílnou součástí vysílání. Jedním z prvních pořadů s detektivním námětem v americkém rozhlase byla série True Detective Mysteries, která obsahově čerpala ze stejnojmenného časopisu publikujícího kriminální příběhy. První díly se vysílaly již v roce 1929. Podobně laděná byla i série Detective Story z 30. let. Tvůrci v ní využili průvodní hlas vypravěče, který před poslechem navodil atmosféru napětí a tajemna. To zároveň sloužilo i jako poznávací značka pořadu. Velké popularity dosáhla americká série Suspence, která vznikla v roce 1942 a vysílala se dalších dvacet ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Zjednodušený bulvár není účelná zkratka

Ústřední postavou jednoho z dílů seriálu (díl s titulem Mějte mě na talíři tak, jak jsem, premiéra 21.9.2015) je přední český herec Miloš Kopecký. Scénáře Roberta Tamchyny se ujal režisér Petr Mančal, ústřední postavu Miloše Kopeckého ztvárnil Tomáš Töpfer. Kontroverzní spolupráce Miloše Kopeckého na prorežimním seriálu Československé televize ostře namířeném proti emigrantům v dobách tuhé normalizace, zapřičinila hercovo odsouzení stran přátel, kolegů i obyčejných diváků. Tehdy mimořádně populární herec se stal terčem posměchu a urážek, když podlehl stranickému tlaku a obavám o znemožnění další umělecké kariéry. Robert Tamchyna ve scénáři rozhlasového dokudramatu podléhal omezenému prostoru necelých deseti minut. Metoda filmového střihu vytvořila narativní princip vyprávění. Posluchačům je prostřednictvím čteného dopisu představena krátká retrospektiva do dětství ústřední postavy. Tu následně střídá přechod do období ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!