Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

  To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy ...

Zobrazit více

Poslechové večírky – 3. díl

Tento text vznikl jako součást série článků o projektu Poslechové večírky Radiodocku, která je uveřejňována v Týdeníku rozhlas v rámci rubriky Olomoucké okénko. V pořadí třetí Poslechový večírek patřil představení formátu minutových her. Ty nalákaly hojný počet účastníků nejen z řad studentů naší katedry, ale i veřejnost, pedagogy a studenty z jiných kateder. Zhruba dvouhodinový večer orámovaly symbolické hodiny, na jejichž ciferníku jsme se dvanáctkrát zastavili u dvanácti různých témat, jejichž zpracování do podoby minutové hry jsme vyslechli. Celkem zaznělo dvacet jedna her a posluchači měli možnost zhodnotit dramatické texty profesionálů i amatérů. Pro řadu účastníků to bylo první setkání s minutovou hrou vůbec, a tak se předmětem diskuse stal mimo jiné samotný formát. Minutové hry převedla do českého prostředí dramaturgyně Kateřina Rathouská. Ve ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

Putování časem s ing. Brouczkem

Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například letos v létě při 600. výročí upálení Jana Husa. Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, vodohospodáře. Ten sestavil stroj času a v každém díle ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 4. díl

Vznik jedněch z nejlepších českých rozhlasových inscenací detektivních příběhů spadá do sedmdesátých let, kdy v průběhu téměř celého tohoto desetiletí pracovat režisér Jiří Horčička společně s hercem Rudolfem Hrušínským na adaptacích případů komisaře Maigreta francouzského autora George Simenona. Přestože se Hrušínského pojetí postavy zavalitého a poněkud melancholického Maigreta zdálo být již od počátku stěžejním prvkem série, provázela její vznik řada komplikací. Herec po roce 1968 figuroval v seznamech herců, kteří z politických důvodů měli dostat zákaz účinkování v rozhlase. Režisér Horčička nakonec situaci vyřešil poměrně odvážně: „Každou z těch sedmi her jsem načal a dovedl tak daleko, aby pro rozhlas nepokračování v natáčení byla finanční ztráta.“[1] První díly byly sice uvedeny až v roce 1977, ale zato se oba tvůrci k sérii s přestávkami vraceli až do začátku 90. let, poté ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Ludvík Svoboda

Česká politická scéna vyprodukovala za svou historii množství nejednoznačných postav včetně těch z řady bývalých prezidentů. Režisér Vít Vencl nabídl své pojetí desetiminutového dokumentárního dramatu věnovaného Ludvíku Svobodovi, legionáři, generálovi a sedmému prezidentovi Československé (socialistické) republiky. V porovnání s ostatními epizodami cyklu se tento díl pojmenovaný Křeslo pro Svobodu nesnaží vměstnat množství událostí do omezené časové stopáže seriálu. Scenárista Pavel Molek uchopil Svobodovu spletitou životní cestu velmi minimalisticky. Zachycením jediného klíčového momentu z jeho života, konkrétně mocenského manipulativního rozhovoru s tehdejším předsedou vlády Klementem Gottwaldem, se mu podařilo stručnou formou výstižně charakterizovat situaci, v níž se Svoboda nacházel v období komunistického převratu v únoru 1948. Svoboda, jenž v té době zastával post ministra národní obrany, čelí v rozhovoru několika výhružkám ...

Zobrazit více

Rádio Retro

Tématem předložené bakalářské práce je projekt Českého rozhlasu Rádio Retro. Představuje podrobněji aktivity Českého rozhlasu k 90. výročí vzniku, k nimž se vztahovala původní idea streamovaného Rádia Retro. Podrobně jsou popsány a přehledově zpracovány i další vlny Rádia Retro, které se setkaly s velkou oblibou u posluchačů internetového rádia. Jádrem práce jsou příkladové analýzy pořadu Meteor a rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi? Výzkumná otázka se zabývá možnosti využití archivu Českého rozhlasu a posluchačskou recepcí Rádia Retro.

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 5. díl

V 80. letech se do rozhlasového prostředí dostává tvorba další z ženských osobností české detektivní literatury Hany Proškové. Ta je autorkou více než třiceti detektivních povídek, jež jsou pozoruhodné především tím, že v nich často coby detektivové figurují amatéři – lidé nejrůznějších profesí, kteří se ke zločinu prakticky náhodně nachomýtnout. A pouze díky jejich zvědavosti a úsilí a navzdory nedůvěře a odrazování ze strany ostatních postav je zločinec odhalen.  Jedním z těchto detektivů je také malíř Šauer z adaptace povídky Tajemství planet z roku 1987, kterou pro plzeňský rozhlas inscenoval Miroslav Buriánek. Horlivého malíře – restaurátora, jenž přichází opravovat fresky v prostorách barokního zámku, ztvárnil herec Pavel Soukup. Při práci si všimne nesrovnalostí na jedné z fresek a pouští se na vlastní pěst do pátrání. Příběh končí nečekaným ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!