Vzniku rozhlasové detektivky, žánru, jemuž se v tomto cyklu věnujeme, v českém prostředí předcházelo jeho rozšíření na vlnách britských a amerických stanic. Během tzv. „zlatých časů rádia“, tedy od 20. do 50. let, byly adaptace detektivních příběhů převzatých především z literární tradice té dané země nedílnou součástí vysílání.
Jedním z prvních pořadů s detektivním námětem v americkém rozhlase byla série True Detective Mysteries, která obsahově čerpala ze stejnojmenného časopisu publikujícího kriminální příběhy. První díly se vysílaly již v roce 1929. Podobně laděná byla i série Detective Story z 30. let. Tvůrci v ní využili průvodní hlas vypravěče, který před poslechem navodil atmosféru napětí a tajemna. To zároveň sloužilo i jako poznávací značka pořadu.
Velké popularity dosáhla americká série Suspence, která vznikla v roce 1942 a vysílala se dalších dvacet let. Na vzniku jednotlivých povídek se podíleli jedni z nejlepších detektivních autorů jako John Dickson Carr či Agatha Christie a coby režisér se jednoho z dílů chopil i mistr napětí Alfred Hitchcock. Do povědomí posluchačů se zapsal také díl s názvem Sorry, wrong number autorky Lucille Fletcher. Příběh o ženě, která omylem v telefonu vyslechne plán chladnokrevné vraždy, pracuje dobře se stupňovaným napětím, kdy se postupně odhaluje, kdo vlastně bude obětí zločinu. Pod názvem Promiňte, omyl tuto detektivku uvedl v roce 2000 i Český rozhlas.
Co se týče rozhlasových detektivek, Britská stanice BBC vždy stavěla především na adaptacích povídek Arthura Conana Doyla a Agathy Christie. Sherlocku Holmesovi, stejně jako slečně Marplové či Herculu Poirotovi se dostalo rozhlasové podoby hned několikrát a tato tradice se postupně přenesla i do českého prostředí, kde se jí ujali režiséři jako Jiří Horčička, Josef Henke, později Jiří Buriánek či Hana Kofránková. V následujících dílech cyklu se blíže podíváme na klíčová díla historie české rozhlasové detektivky.
Zuzana Řezníčková, doktorandka na Katedře divadelních a filmových studií UP Olomouc