Autor: Andrea Hanáčková

Na poslechových seminářích v Českém rozhlase občas slyším, proč to či ono nejde udělat. Proč se u nás nezvládne natočit dramatizovaná aktualita týdne (jako v britském cyklu From Fact To Fiction), že v Čechách není tak skvělý moderátor, který by svou osobností zaštítil zvukovou dokumentární esej (jako Jarvis Cocker v Overnight Delivery), případně že by děti nesnesly drsnou grimmovskou pohádku o ďáblovi, který nemilosrdně odsekává končetiny. Mám pak velkou radost, když se netradiční formát objeví a podaří se. Nejčastěji to bývá v rámci speciálních projektů, jako například v roce 2015 při výročí upálení Jana Husa.

Jiří Lábus v rozhlase

Dramaturgyně třináctidílného seriálu Kristina Žantovská se scenáristou Petrem Šourkem vymyslela jednoduché schéma osmiminutových dramatizovaných příběhů ze života našeho současníka ing. Václava Brouczka, vodohospodáře. Ten sestavil stroj času a v každém díle se s ním podívá do jiného roku a staletí, stále hlouběji do minulosti. Místa, která volí, rozhodně školometsky nepopisují tradiční schémata husovské legendy. Obrozenci by zaplakali. Seriál zpochybní originalitu Husových myšlenek, jeho fyzickou podobu a především množství patetických příběhů nanesených na Husův odkaz. Autoři nesentimentálně a často s černým humorem odhalují malost nejrůznějších sporů o veliké dědictví Husovo v absurdních sporech (například o Husovu destičku na Muzeu). Neváhají učinit protagonistou příběhu o slavné pouti k Husově pomníku konfidenta rakouské policie. V době pražských událostí na začátku 15. století se odhaluje předposranost pražských měšťanů, kteří v panice prchají před každým „húskem“ – příznivcem učení mistra Jana. Ano, seriál se nevyhýbá ani vtipným a funkčním expresivům, jimiž i samotný Brouczek často vtipně komentuje, co se to kolem něj vlastně děje („Jsem velký fanda defenestrací, městské rady se musejí obnovovat.“)
A co je tedy vlastně na tomto seriálu z hlediska rozhlasového formátu tak zajímavé? Především velmi pečlivá dramaturgie. Každý díl je postaven na jediné dramatické situaci, která působí velmi životně. Nemusí to být vždycky tak vypjatý okamžik, jako je poprava Husových příznivců před pražskou radnicí. Někdy jde o pouhý rozhovor na cestě vlakem, jindy se jedná o krátký teologický spor kdesi na chodbách kostnického koncilu. Autoři dokázali do osmi minut dostat velké množství historické faktografie, která je ovšem interpretována skrze situaci, dialog, nedidakticky a vtipně. Počítají s inteligentním posluchačem, berou ho do hry a nepřímo vyzývají – dohledej si, zjisti si víc, ověř! Vše je přitom opřeno o historickou literaturu, knihy, časopisy, lingvistické, antropologické, církevní studie a listiny. Mnohé skutečnosti jsou opravdu překvapující a nové – i to je důležitý vzdělávací rozměr seriálu. Tvůrci ho navíc v průběhu letního vysílání podpořili i soutěží pro posluchače.
Velká péče byla věnována i rozhlasové realizaci (režie Vlado Rusko, zvuk Milan Křivohlavý a Tomáš Pergl). Zásadní oporu má seriál v protagonistovi, Jiřím Lábusovi v roli Brouczka. Našel přesnou polohu své postavy mezi poučeným pozorovatelem, který už ví, jak se věci v historii budou vyvíjet („však ono se to na Vítkově vyřeší“), zvědavým partnerem mnoha dialogů a neodbytným šťouralem, který se dokáže do každé historické situace vmísit, mnohokrát s rizikem ohrožení života. – málem se utopí, málem mu setnou hlavu a to nás, posluchače, přiznejme si, baví. Ostatní herce se režijně podařilo vést v přesné míře stylizace uprostřed zvukově bohatých obrazů, vždy situovaných do exteriérů, přičemž se stále věnuje pozornost i zvukovému detailu, který oživuje, zpřesňuje a občas i vtipně komentuje přítomnou situaci.
Dopřávám si tento inteligentní seriál opakovaně i díky tomu, že je celý umístěn na rozhlasovém internetovém portálu.