Texty

Úvodní díly cyklu Radiodock budou věnovány žánru, který byl schopen si udržet zaujaté posluchače již před desítkami let stejně dobře, jako dnes – rozhlasové detektivce. Soustavnější výzkum rozhlasových detektivek zahrnující jak poslech, tak i četbu detektivních příběhů mě utvrzuje v přesvědčení, že rozhlas je pro tento žánr ideálním médiem. Na jednu stranu sice vyžaduje soustředěnější poslech, na stranu druhou jsme však za to my posluchači odměněni napínavým příběhem a překvapivým rozuzlením, které se zhmotňují skrze naši představivost. Vžíváme se do příběhu a v podstatě se sami stáváme detektivy, stíhajícími zločince. V tomto ohledu přistupujeme na hru, kterou s námi autor detektivky hraje a která je jedním z hlavních důvodů, proč nám detektivky poskytují zábavu. Ať už je v konkrétním díle kladen důraz na samotnou zápletku, anebo ...

Vzniku rozhlasové detektivky, žánru, jemuž se v tomto cyklu věnujeme, v českém prostředí předcházelo jeho rozšíření na vlnách britských a amerických stanic. Během tzv. „zlatých časů rádia“, tedy od 20. do 50. let, byly adaptace detektivních příběhů převzatých především z literární tradice té dané země nedílnou součástí vysílání. Jedním z prvních pořadů s detektivním námětem v americkém rozhlase byla série True Detective Mysteries, která obsahově čerpala ze stejnojmenného časopisu publikujícího kriminální příběhy. První díly se vysílaly již v roce 1929. Podobně laděná byla i série Detective Story z 30. let. Tvůrci v ní využili průvodní hlas vypravěče, který před poslechem navodil atmosféru napětí a tajemna. To zároveň sloužilo i jako poznávací značka pořadu. Velké popularity dosáhla americká série Suspence, která vznikla v roce 1942 a vysílala se dalších dvacet ...

Jedna z prvních zmínek o detektivním žánru v prostředí českého rozhlasu spadá až do roku 1954, kdy pro Rádio Svobodná Evropa inscenoval Jan Antonín Holman rozhlasovou hru Zrádné stopy, jejímž autorem je slavný filmový režisér Gustav Machatý. K výraznějšímu rozvoji žánru tedy došlo poměrně pozdě – až v 60. letech. Stejně jako například BBC čerpalo detektivní příběhy z anglické literatury, i Československý rozhlas se již od začátku snažil pracovat s českými detektivními romány a povídkami. Příkladem mohou být rozhlasové adaptace případů detektiva Klubíčka z pera Emila Vachka. Příběhy jsou vždy zasazeny do kulis „staré Prahy“, v nichž nechybí křivolaké uličky, pavlačové domy i jejich svérázní obyvatelé. Ke konci 60. let vstupuje do prostředí rozhlasu autorka Květa Legátová, dnes známá především díky románu Želary. Ta jako jedna z mála přispěla ...

Vznik jedněch z nejlepších českých rozhlasových inscenací detektivních příběhů spadá do sedmdesátých let, kdy v průběhu téměř celého tohoto desetiletí pracovat režisér Jiří Horčička společně s hercem Rudolfem Hrušínským na adaptacích případů komisaře Maigreta francouzského autora George Simenona. Přestože se Hrušínského pojetí postavy zavalitého a poněkud melancholického Maigreta zdálo být již od počátku stěžejním prvkem série, provázela její vznik řada komplikací. Herec po roce 1968 figuroval v seznamech herců, kteří z politických důvodů měli dostat zákaz účinkování v rozhlase. Režisér Horčička nakonec situaci vyřešil poměrně odvážně: „Každou z těch sedmi her jsem načal a dovedl tak daleko, aby pro rozhlas nepokračování v natáčení byla finanční ztráta.“[1] První díly byly sice uvedeny až v roce 1977, ale zato se oba tvůrci k sérii s přestávkami vraceli až do začátku 90. let, poté ...

V 80. letech se do rozhlasového prostředí dostává tvorba další z ženských osobností české detektivní literatury Hany Proškové. Ta je autorkou více než třiceti detektivních povídek, jež jsou pozoruhodné především tím, že v nich často coby detektivové figurují amatéři – lidé nejrůznějších profesí, kteří se ke zločinu prakticky náhodně nachomýtnout. A pouze díky jejich zvědavosti a úsilí a navzdory nedůvěře a odrazování ze strany ostatních postav je zločinec odhalen.  Jedním z těchto detektivů je také malíř Šauer z adaptace povídky Tajemství planet z roku 1987, kterou pro plzeňský rozhlas inscenoval Miroslav Buriánek. Horlivého malíře – restaurátora, jenž přichází opravovat fresky v prostorách barokního zámku, ztvárnil herec Pavel Soukup. Při práci si všimne nesrovnalostí na jedné z fresek a pouští se na vlastní pěst do pátrání. Příběh končí nečekaným ...

Po roce 1989 produkce detektivek v českém rozhlasovém prostředí citelně narůstá v souvislosti s pronikáním některých dosud zakázaných či opomíjených zahraničních autorů tohoto žánru. Takto se v devadesátých letech publikum dočkalo rozhlasových adaptací povídek například Eda McBaina, Gilberta Keith Chestertona či Agathy Christie. Úplnému počátku tvorby devadesátých let dominuje režisér Jiří Horčička, který se i s hercem Rudolfem Hrušínských vrací k oblíbeným adaptacím případů komisaře Maigreta. Dodnes posluchačsky velmi oblíbené je i Horčičkovo pojetí případů Sherlocka Holmese, jež vznikly pro společnost Ultravox, ta je vydala v roce 1993 a dnes jsou k dostání přes Radioservis. V hlavních rolích zde excelují Miloš Kopecký jako slavný detektiv a Rudolf Hrušínský jako jeho pomocník dr. Watson. Tvůrci této série do popředí postavili především herecké ztvárnění postav, především titulních dvou. U Sherlocka Holmese ...

K jedněm z nejoriginálnějších a zároveň nejméně známých detektivních příběhů, které Český rozhlas zpracoval, patří ty z tvorby amerického autora detektivních povídek Henryho Slesara. Spolupracovník Alfreda Hitchcocka se proslavil především scénáři pro televizní řady detektivek, z nichž tři byly v polovině devadesátých let adaptovány i u nás. Slesarovy detektivní příběhy se vyznačují dobře vystavěnou originální zápletkou s překvapivým rozuzlením a nápaditými detaily. Hrdiny bývají obyčejní lidé, kteří však doplácejí na své nerozumné chování v minulosti. Příkladem může být inscenace detektivky Paní Parchová má návštěvu z roku 1995. Pracuje se v ní dobře s využíváním telefonních hovorů, během nichž se část děje odehrává. Ústředním principem je fakt, že jde o jednu telefonní linku společnou několika domácnostem. Když tedy vede jeden z obyvatelů hovor, musí ti ostatní vyčkat, až jej ukončí, což se ...

Jedním z autorů detektivní prózy, se kterým se v Českém rozhlase v devadesátých letech, ale i po roce 2000 setkáváme, je Gilbert Keith Chesterton. Tento obhajovatel detektivního žánru se proslavil především díky svému specifickému stylu psaní, kdy skrze detektivní příběh nastoloval a komentoval některé filozofické a morální problémy lidstva. Záporné postavy v jeho příbězích tvoří doslova přehlídku lidských slabostí a hříchů, chamtivostí počínaje a vraždou konče. Je proto pozoruhodné, že nejznámějším Chestertonovým detektivem je katolický kněz otec Brown, který sice zločince nemilosrdně stíhá, ale zároveň vůči nim projevuje až nebývalou empatii. V prostředí české rozhlasové tvorby je osoba nenápadného, přátelského, ale i trochu všetečného otce Browna spojena především s hlasem herce Vlastimila Brodského, který ztvárnil už v roce 1993 první z Českým rozhlasem adaptovaných povídek Boží vůle. V ní ...

V posledních dvou dílech seriálu o rozhlasové detektivce se budeme věnovat tzv. severské detektivní škole a přesahům jejích děl do oblasti rozhlasu. Kriminální příběhy skandinávských autorů zaznamenávají v posledních letech nadšené čtenářské ohlasy, které rozhlasová dramatika nemůže zcela pomíjet. Ať už jde o díla Stiega Larssona, jenž tento trend celosvětově spustil svou trilogií Milénium, nebo o v současnosti nejčtenější autory Jo Nesbøa či Larse Keplera, atmosféra ponurého severu, krvavé zločiny i postavy podivínských a osamělých detektivů se zdají být pro evropský rozhlas nanejvýš atraktivní. Na rozdíl od například německého, švédského nebo anglického rozhlasu severská detektivka v českém prostředí dominuje především v oblasti audioknih, které spletitým a dlouhým příběhům dávají dostatek prostoru. Doporučit lze například případy komisaře Wallandera od Henning Mankella, které načetl herec Jiří Vyorálek ...

V posledním díle seriálu o rozhlasové detektivce bude představena jedna z nejzajímavějších inscenací tohoto žánru v posledních letech – šestidílný seriál Nemesis, jenž pro Český rozhlas podle románu spisovatele Jo Nesbøa v roce 2013 adaptoval Vít Vencl společně s režisérem Alešem Vrzákem. Seriál se pokusil přenést složitou a několikavrstevnatou zápletku příběhu, která se točí kolem loupežného přepadení banky končícího smrtí. Detektiv Harry Hole se však během vyšetřování musí potýkat i se záhadnou smrtí své bývalé milenky, s níž má možná dokonce něco společného. Ve vyprávění jsou užívány spíše krátké scény, které reflektují časté změny prostředí a které zároveň udržují posluchačovu pozornost. V příběhu vynikají postavy vyšetřovatelů – houževnatého, ale poněkud mrzoutského Harryho v podání Igora Bareše a mladé nadané Beáty s hlasem Magdalény Borové. Výrazný je také herec Norbert ...