Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Ti, které už nikdo nikde nechce

Autor: Andrea Hanáčková Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, jenž ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly různým způsobem ...

Zobrazit více

Bylo to na váš účet – analýza rozhlasové inscenace

Autor: Eva Floriánová Text vznikl jako výstupní práce ze Semináře analýzy rozhlasu, který se vyučoval v letním semestru na Katedře divadelních a filmových studií, FF Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka je studentkou 1. ročníku oboru Televizní a rozhlasová studia – Filmová studia.   Ve své závěrečné práci se budu věnovat rozhlasové inscenaci Bylo to na váš účet od režiséra Jiřího Horčičky z roku 1964. Tato inscenace je dodnes považována za vrcholné dílo českého rozhlasu a já se v této krátké souhrnné analýze pokusím poukázat na to, proč tomu tak je. Rozhlasovou hru Bylo to na váš účet napsal český poválečný spisovatel Ludvík Aškenazy roku 1964. Dílo je inspirováno spisovatelovou povídkou Vajíčko. V tomtéž roce se jí ujal režisér nastupující rozhlasové generace Jiří Horčička. ...

Zobrazit více

Ta báječná holčička z rozhlasu!

Na vlnách Českého rozhlasu jsem minulý týden poslouchala hru pro mládež Ve spárech oceánu autora Knuda Andersena. Starší věc (1987), dobrodružná, přiměřeně napínavá. S báječnými dětskými herci. Z archivu si se studenty aktuálně připomínáme starší nahrávky z různých důvodů. Učíme se třeba charakterizovat hlavní herecký  výkon. Pohleďme například na Vlčí ukolébavku (2001, režie Ivan Chrz), hrůzný psychologický příběh autorky Hillary Bellové o malé dívence, z níž se vyklube  vražedkyně nevinného batolete. Čím to je, že tahle hra nepřestává být strhujícím zážitkem? Jako obvykle v rozhlase je to především tím, že je výborně zahraná. Tehdy desetiletá Berenika Kohoutová roztomile vypráví o svých přáních, utíká se k panenkám, lísá se do přízně a odzbrojuje své okolí i posluchače. Získá si nás během krátké chvíle, dětský hlas zní z rádia ...

Zobrazit více

První světová válka v Euroradiu

V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení 1. světové války. Auditivní médium má z této doby naprosté minimum archivních záznamů. Výročí přesto vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Společné prvky lze najít ve využití vizuálních materiálů, zapojení nových médií a preference silných příběhů tzv. malé historie (microhistory), která se rozvíjí v kulisách dějinných převratných událostí. V tom, jak evropské rozhlasové domy přistoupily k prezentaci událostí 1. světové války je vidět, jak se mění akcent mapování a reprezentace historie v médiu, které nemá primárně k dispozici obraz, ale hledá cesty, jak zvukem co nejintenzivněji historické události zprostředkovat. Významně do tohoto trendu zasahují internet a nová média, která umožňují také vznik nových interdisciplinárních ...

Zobrazit více

Rozhlasová setkávání – Ingmar Bergman a Iva Janžurová

Autor: Tomáš Bojda Je výsadou rozhlasu, že za účelem auditivní realizace spojuje často na první pohled neslučitelné osobnosti, obohacuje žánry či některé autory o inovativní interpretační perspektivy. Takto se tomu stalo v případě švédského filmového mága Ingmara Bergmana a přední české herečky Ivy Janžurové. Letošní desáté výročí od smrti mistra lidského dramatu připomnělo některá dnes neprávem opomíjená rozhlasová nastudování Bergmanových her. Ve stínu proslavených filmových titulů poněkud zapomínáme na to, že Bergman tvořil také v divadle a v rozhlase.V Českém rozhlase vzniklo několik auditivních adaptací Bergmanových děl, z těch nejslavnějších zmiňme inscenace Záležitost duše (režie Josef Melč, 1991), Po zkoušce (režie Jan Kačer, 1996) či Nevěra (režie Hana Kofránková, 2012). Právě první jmenovaná látka přitom umožnila jedno z těch šťastných ...

Zobrazit více

Potřebujeme mladé „válce“, kteří se budou bít za pravdu

Autor: Jana Řezníčková To říká Jiří Matějů, vedoucí programu Českého rozhlasu Olomouc, s kterým jsme si povídali ve zdejší budově tohoto veřejnoprávního regionálního média. Probrali jsme specifika regionálního vysílání, jeho význam, a také blížící se zajímavé akce. Mě jako studentku by nejdřív zajímalo, co jste vlastně vystudoval? Já jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Ekonomicko-matematické výpočty. Jak jste se z tohoto oboru přesunul k rozhlasu? To bylo celkem jednoduché, protože jsem studoval ještě v 80. letech, tehdy ty možnosti byly podstatně menší. A tohle byla zajímavá volba, ten obor byl soustředěn i na počítače, takže jsme tehdy měli jednu obrovskou místnost, to, co vy už znáte jenom z filmů pro pamětníky… …děrné štítky. Přesně, programovalo se na děrných štítcích, osobní počítače ještě vůbec ...

Zobrazit více

Recenze publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative

  Díky rostoucí oblibě YouTube videí, seriálů, fotek a gifů na sociálních sítích se zdá, že jsou současné mediální produkty primárně vizuální. Akustické vjemy jako jsou hlas, zvukové efekty, hudba, ale také ticho vytváří vlastní významy, charakterizují postavy příběhu a jsou součástí jeho vyprávění. Nelze je opomíjet, už jen proto, že často jsou neoddělitelnou součástí vizuálních děl a tvoří jejich další dimenzi. Zvuk má schopnost vytvářet vlastní fikční světy, do nichž recipienti vstupují. Toto jsou témata hojně diskutovaná především v oboru radio studies, jenž je zaměřen v prvé řadě na rozhlasovou tvorbu. Pole zkoumání zvuku a jeho možností je však mnohem širší. Dokladem je i publikace Audionarratology: Interfaces of Sound and Narrative, která tvoří nejaktuálnější příspěvek k odborné reflexi této ...

Zobrazit více

Smrt u jezera – švédský radiodokument

autorka: Andrea Hanáčková Dramaturgyně vltavské řady Radiodokumentu Eva Nachmilnerová prokázala dobrý profesní instinkt, když už na jaře 2014 oslovila mladého švédského dokumentaristu Hugo Lavetta s prosbou o poskytnutí autorských práv a možnost uvést v Čechách jeho zajímavý příběh o jedné záhadné vraždě. Dokument s názvem Smrt u jezera poté na podzim vyhrál prestižní evropskou rozhlasovou cenu v Berlíně (Prix Europa) a 18. března ho uvedl Český rozhlas Vltava. Možná u takového jezera se celá detektivka odehrává I tentokrát zvolila E. Nachmilnerová postup blízký simultánnímu tlumočení, který co nejméně zasahuje do atmosféry a originálního sound designu původního dokumentu. Slyšíme tedy celou švédskou verzi a do ní herecky velmi pokorně interpretovaný překlad. Emotivní výpověď šedesátníka Ingmara, který byl nespravedlivě a velmi necitlivě ...

Zobrazit více

Olympijský rok v dokumentech Českého rozhlasu

Andrea Hanáčková Nekrácená podoba textu z dokrevue. Olympiáda je za námi. Na mediální horečku kolem jednoho každého sportovce, jeho šancí, ambicí, stravy a ovšemže zranění, se Český rozhlas začal připravovat přesně před rokem. Sportovní redakce veřejnoprávního média se spojila s Českým olympijským výborem a vznikl tak projekt s názvem Olympijský rok. Od podzimu 2015 do začátku letošního léta natáčeli sportovní reportéři devět adeptů na olympijské medaile a vytvořili devět půlhodinových portrétů. Odvysílány byly v polovině prázdnin 2016 těsně před zahájením olympiády v Riu. Nejsem schopná posoudit dramaturgický výběr devíti sportovců (chodkyně Anežky Drahotové, kanoista Josef Dostál, šermíř Alexander Choupenitch, cyklista Jiří Ježek, judista Lukáš Krpálek, moderní pětibojař David Svoboda, plavkyně Simona Baumrtová, tenistka Lucie Šafářová, vodní slalomář Vavřinec Hradilek).  S pohledem na výsledkové listiny může zaznít ...

Zobrazit více

Francouzská sociální kritika po padesáti letech

Autor: Tomáš Bojda Při poslechu rozhlasové inscenace Děti soudního dvora mi z mysli nevymizela tematická analogie s některými tuzemskými filmy přelomu padesátých a šedesátých let (např. Krejčíkovo Probuzení). Pohled na delikventní mládež, zobrazení žalostného sociálního prostředí, v němž vyrůstaly tisíce dospívajících, jaksi nutně spěje k následné kriminalitě, všemožným krádežím, zločinům, násilí. Hra francouzského autora Michela Cournota získala již roku 1963 prestižní ocenění Prix Italia za nejlepší původní rozhlasovou hru. O rok později ji v českém rozhlase v překladu Evy Bezděkové a dramaturgii Jaroslavy Strejčkové nastudoval režisér Josef Henke. Narativ inscenace zobrazuje jeden všední pracovní den soudce Castainga. Ten je v provedení Václava Vosky sice chápavým, avšak přísně spravedlivým mužem. Voskův Castaing působí jako apelativní mentor, pokouší se obžalovaným pomoci, bariéra ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!