Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

  To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy ...

Zobrazit více

Poslechové večírky – 3. díl

Tento text vznikl jako součást série článků o projektu Poslechové večírky Radiodocku, která je uveřejňována v Týdeníku rozhlas v rámci rubriky Olomoucké okénko. V pořadí třetí Poslechový večírek patřil představení formátu minutových her. Ty nalákaly hojný počet účastníků nejen z řad studentů naší katedry, ale i veřejnost, pedagogy a studenty z jiných kateder. Zhruba dvouhodinový večer orámovaly symbolické hodiny, na jejichž ciferníku jsme se dvanáctkrát zastavili u dvanácti různých témat, jejichž zpracování do podoby minutové hry jsme vyslechli. Celkem zaznělo dvacet jedna her a posluchači měli možnost zhodnotit dramatické texty profesionálů i amatérů. Pro řadu účastníků to bylo první setkání s minutovou hrou vůbec, a tak se předmětem diskuse stal mimo jiné samotný formát. Minutové hry převedla do českého prostředí dramaturgyně Kateřina Rathouská. Ve ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 2. část

Vzniku rozhlasové detektivky, žánru, jemuž se v tomto cyklu věnujeme, v českém prostředí předcházelo jeho rozšíření na vlnách britských a amerických stanic. Během tzv. „zlatých časů rádia“, tedy od 20. do 50. let, byly adaptace detektivních příběhů převzatých především z literární tradice té dané země nedílnou součástí vysílání. Jedním z prvních pořadů s detektivním námětem v americkém rozhlase byla série True Detective Mysteries, která obsahově čerpala ze stejnojmenného časopisu publikujícího kriminální příběhy. První díly se vysílaly již v roce 1929. Podobně laděná byla i série Detective Story z 30. let. Tvůrci v ní využili průvodní hlas vypravěče, který před poslechem navodil atmosféru napětí a tajemna. To zároveň sloužilo i jako poznávací značka pořadu. Velké popularity dosáhla americká série Suspence, která vznikla v roce 1942 a vysílala se dalších dvacet ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Zjednodušený bulvár není účelná zkratka

Ústřední postavou jednoho z dílů seriálu (díl s titulem Mějte mě na talíři tak, jak jsem, premiéra 21.9.2015) je přední český herec Miloš Kopecký. Scénáře Roberta Tamchyny se ujal režisér Petr Mančal, ústřední postavu Miloše Kopeckého ztvárnil Tomáš Töpfer. Kontroverzní spolupráce Miloše Kopeckého na prorežimním seriálu Československé televize ostře namířeném proti emigrantům v dobách tuhé normalizace, zapřičinila hercovo odsouzení stran přátel, kolegů i obyčejných diváků. Tehdy mimořádně populární herec se stal terčem posměchu a urážek, když podlehl stranickému tlaku a obavám o znemožnění další umělecké kariéry. Robert Tamchyna ve scénáři rozhlasového dokudramatu podléhal omezenému prostoru necelých deseti minut. Metoda filmového střihu vytvořila narativní princip vyprávění. Posluchačům je prostřednictvím čteného dopisu představena krátká retrospektiva do dětství ústřední postavy. Tu následně střídá přechod do období ...

Zobrazit více

Specifika moderace ve veřejnoprávním rozhlase a soukromém rádiu na vybraných příkladech

Diplomová práce se zabývá různými specifiky rozhlasové moderace ve veřejnoprávním i soukromém rozhlasovém auditivním sektoru na území České republiky. Na vybraných příkladech jednotlivých rozhlasových stanic, moderátorů a pořadů jsou tato specifika prakticky analyzována. V jednotlivých kapitolách se práce vedle praktického posuzovaní moderátorských výkonů podle určených kritérií soustředí na vymezení a aplikaci pojmu „dialogické jednání s vnitřním partnerem“ na rozhlasovou moderaci a dále zohledňuje specifičnost rozhlasových formátů v závislosti na konkrétní stanici a způsobu moderace jednotlivého moderátora. Významným bodem, kterým se diplomová práce zabývá, je rovněž etická, psychologická a sociologická úloha moderátora ve vysílání a s tím související interakční působení mezi moderátorem a posluchačem. Práce si klade především za cíl zjistit, jaká jsou specifika moderace ve veřejnoprávním a soukromém rozhlase a ...

Zobrazit více

Ti, které už nikdo nikde nechce

  Na sv. Štěpána 2014 na Dvojce a v lednu na Plusce zazněl dokument Lenky Svobodové Mámy z Jiřetína. Dlouholetá dramaturgyně cyklu Dobrá vůle se udržuje v nutné autorské kondici a jednou za čas si vybere téma, které nabízí nejen silný příběh, ale má i potenciál sociálního problému, který ukazuje na širší kontext vývoje společnosti. Právě to se jí nyní podařilo. Slyšíme vlastně dokumenty dva. Ten první je svědectvím o jedinečné kreativitě skupiny žen pod vedením Hany Venturové, sociální pracovnice a mnohaleté ředitelky Domova sv. Máří Magdalény v Jiřetíně. Svou pozornost, péči a lásku zde věnovali ojedinělému fenoménu – mentálně handicapovaným matkám, kterým se rodí většinou zdravé děti. Celoživotně handicapované, často opuštěné, týrané, zneužívané, v ústavech vychované, citově strádající ženy přivedly různým způsobem na svět ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 3. díl

Jedna z prvních zmínek o detektivním žánru v prostředí českého rozhlasu spadá až do roku 1954, kdy pro Rádio Svobodná Evropa inscenoval Jan Antonín Holman rozhlasovou hru Zrádné stopy, jejímž autorem je slavný filmový režisér Gustav Machatý. K výraznějšímu rozvoji žánru tedy došlo poměrně pozdě – až v 60. letech. Stejně jako například BBC čerpalo detektivní příběhy z anglické literatury, i Československý rozhlas se již od začátku snažil pracovat s českými detektivními romány a povídkami. Příkladem mohou být rozhlasové adaptace případů detektiva Klubíčka z pera Emila Vachka. Příběhy jsou vždy zasazeny do kulis „staré Prahy“, v nichž nechybí křivolaké uličky, pavlačové domy i jejich svérázní obyvatelé. Ke konci 60. let vstupuje do prostředí rozhlasu autorka Květa Legátová, dnes známá především díky románu Želary. Ta jako jedna z mála přispěla ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!