Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

  To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy ...

Zobrazit více

Poslechové večírky – 3. díl

Tento text vznikl jako součást série článků o projektu Poslechové večírky Radiodocku, která je uveřejňována v Týdeníku rozhlas v rámci rubriky Olomoucké okénko. V pořadí třetí Poslechový večírek patřil představení formátu minutových her. Ty nalákaly hojný počet účastníků nejen z řad studentů naší katedry, ale i veřejnost, pedagogy a studenty z jiných kateder. Zhruba dvouhodinový večer orámovaly symbolické hodiny, na jejichž ciferníku jsme se dvanáctkrát zastavili u dvanácti různých témat, jejichž zpracování do podoby minutové hry jsme vyslechli. Celkem zaznělo dvacet jedna her a posluchači měli možnost zhodnotit dramatické texty profesionálů i amatérů. Pro řadu účastníků to bylo první setkání s minutovou hrou vůbec, a tak se předmětem diskuse stal mimo jiné samotný formát. Minutové hry převedla do českého prostředí dramaturgyně Kateřina Rathouská. Ve ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 5. díl

V 80. letech se do rozhlasového prostředí dostává tvorba další z ženských osobností české detektivní literatury Hany Proškové. Ta je autorkou více než třiceti detektivních povídek, jež jsou pozoruhodné především tím, že v nich často coby detektivové figurují amatéři – lidé nejrůznějších profesí, kteří se ke zločinu prakticky náhodně nachomýtnout. A pouze díky jejich zvědavosti a úsilí a navzdory nedůvěře a odrazování ze strany ostatních postav je zločinec odhalen.  Jedním z těchto detektivů je také malíř Šauer z adaptace povídky Tajemství planet z roku 1987, kterou pro plzeňský rozhlas inscenoval Miroslav Buriánek. Horlivého malíře – restaurátora, jenž přichází opravovat fresky v prostorách barokního zámku, ztvárnil herec Pavel Soukup. Při práci si všimne nesrovnalostí na jedné z fresek a pouští se na vlastní pěst do pátrání. Příběh končí nečekaným ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Jan Antonín Baťa

Na docudramatu Spravedlivý mezi národy – Jan Antonín Baťa je nejzajímavější samotná forma pořadu, která se vymyká předchozím dílům seriálu Hrdinové s otazníkem. Díl je konstruován jakožto diskusní pořad v živém vysílání. Hostem pořadu je Marek Belza, nakladatel, který se snažil o nápravu reputace J. A. Bati. Po více než padesáti letech od rozsudku z kolaborace tak dosáhl jeho zrušení. V pořadu prezentuje skutečnost, že nyní pro J. A. Baťu zažádal o titul Spravedlivý mezi národy, který se uděluje osobám, jež zachraňovaly Židy před holocaustem. Marek Belza obhajuje svůj názor svědectvími baťových zaměstnanců. Až nyní dochází k narušení iluze živého vysílání, neboť najednou slyšíme rozhovor Bati se zaměstnancem židovského původu Herzem, kterého posílá na pobočku do Indie. Rozhovor je přerušen zvonícím telefonem a opět se ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 6. díl

Po roce 1989 produkce detektivek v českém rozhlasovém prostředí citelně narůstá v souvislosti s pronikáním některých dosud zakázaných či opomíjených zahraničních autorů tohoto žánru. Takto se v devadesátých letech publikum dočkalo rozhlasových adaptací povídek například Eda McBaina, Gilberta Keith Chestertona či Agathy Christie. Úplnému počátku tvorby devadesátých let dominuje režisér Jiří Horčička, který se i s hercem Rudolfem Hrušínských vrací k oblíbeným adaptacím případů komisaře Maigreta. Dodnes posluchačsky velmi oblíbené je i Horčičkovo pojetí případů Sherlocka Holmese, jež vznikly pro společnost Ultravox, ta je vydala v roce 1993 a dnes jsou k dostání přes Radioservis. V hlavních rolích zde excelují Miloš Kopecký jako slavný detektiv a Rudolf Hrušínský jako jeho pomocník dr. Watson. Tvůrci této série do popředí postavili především herecké ztvárnění postav, především titulních dvou. U Sherlocka Holmese ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Emil Hácha

Třetí československý prezident Emil Hácha zůstává přes veškerou snahu historiků stále zahalen závojem předsudků a nepravdivých tvrzení spojených s jeho působením v úřadu prezidenta. Po roce 1989 se začaly objevovat první pokusy o Háchovu rehabilitaci například prostřednictvím filmu či divadla (TV film Noc rozhodnutí, 1993, divadelní inscenace Historický monolog: Zpověď prezidenta Emila Háchy, 2010). Nyní se k těmto projektům přidává také dokumentární drama Českého rozhlasu Smrt v pravý čas, které je však toliko pokusem o apel na současnou veřejnost v otázkách Háchovy zrady a údajné kolaborace s nacisty. Desetiminutová exkurze do posledních let života českého státníka z pera scénáristky Bronislavy Janečkové a v režii Dimitrije Dudíka je totiž koncentrací převážně prázdných frází, jež různými způsoby neustále opakují jedno a to ...

Zobrazit více

CYKLUS HISTORIE PLUS VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉHO ROZHLASU

Tato bakalářská práce se zaměřuje na cyklus Historie plus Českého rozhlasu. V rámci vymezení bakalářské práce se věnuji také historii cyklu, tematickým okruhům, tvůrcům a jeho návaznosti na pořad Historie věčně živá. Cílem mé bakalářské práce bylo představit cyklus Historie plus a na základě analýz vybraných dílů, věnovaných historickým osobnostem, postihnout přístup tvůrců z hlediska formálního zpracování a žánru. Dále také určit dramaturgické uchopení tvůrců a porovnat jejich přístup v rámci zpracování tématu

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!