Texty

Název:
Autor:
Rok:
Kategorie:

Mužské dary angažovanosti

Od dokumentů uváděných kolem 17. listopadu očekáváme vždycky něco mimořádného. Ale co vlastně? Má-li to být dokument doby, nebude to nic radostného. Má-li to být připomínka toho, co chtěly miliony lidí v ulicích českých a slovenských měst na sklonku roku 1989, může z toho vyjít pocit frustrace. Má-li být výsledkem poslechu alespoň nějaká – ideálně apelativní naděje, je třeba najít příklady lidí, kteří neskládají ruce do klína. Pravdivý pozitivní vzorek současné generace třicátníků. Zřejmě takto nějak uvažovali dokumentarista Michal Ježek a dramaturg Daniel Moravec, když připravovali pořad Tři sametové cesty uvedený v předvečer svátku 17. listopadu na Dvojce. Michal Ježek oslovil tři vrstevníky, muže narozené v letech 1982-85, kteří podstatnou část svého života prožili už ve svobodném státě. Všichni tři v určité chvíli svého studentského ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

  To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy ...

Zobrazit více

Poslechové večírky – 3. díl

Tento text vznikl jako součást série článků o projektu Poslechové večírky Radiodocku, která je uveřejňována v Týdeníku rozhlas v rámci rubriky Olomoucké okénko. V pořadí třetí Poslechový večírek patřil představení formátu minutových her. Ty nalákaly hojný počet účastníků nejen z řad studentů naší katedry, ale i veřejnost, pedagogy a studenty z jiných kateder. Zhruba dvouhodinový večer orámovaly symbolické hodiny, na jejichž ciferníku jsme se dvanáctkrát zastavili u dvanácti různých témat, jejichž zpracování do podoby minutové hry jsme vyslechli. Celkem zaznělo dvacet jedna her a posluchači měli možnost zhodnotit dramatické texty profesionálů i amatérů. Pro řadu účastníků to bylo první setkání s minutovou hrou vůbec, a tak se předmětem diskuse stal mimo jiné samotný formát. Minutové hry převedla do českého prostředí dramaturgyně Kateřina Rathouská. Ve ...

Zobrazit více

Vlastnit rybník bez rybníku

Představte si, že si koupíte pozemek. A ten pak nemůžete užívat. Namísto toho jej využívá někdo jiný. A podle soudu zcela po právu. Situace jako z absurdního dramatu je však pro jednoho muže reálná a stále trvá. Český rozhlas zajímavou formou zpracoval autentický příběh, který jsme si mohli v premiéře poslechnout na stanici Vltava 2. února v rámci pořadu Klub rozhlasové hry. Na začátku stála touha obyčejného muže koupit pro sebe a svou rodinu rybník, ve kterém by mohl rybařit. Záhy však zjistil, že jeho rozhodnutí nezůstane bez důsledků, neboť rybník zároveň k chovu a prodeji ryb využívá rybářský klub. Prvotní překvapení střídá hněv, vzdor a poté soudní pře, která dodnes není uzavřena. Výsledkem je nařízení, že jako majitel může ...

Zobrazit více

„Sebevědomí, sdílení, společenství“

To je motto, s nímž v roce 2015 naplno vstoupilo do českého prostředí hnutí „Minerva 21“. Klade si za cíl posílení vlivu žen, budování sítě kontaktů a zvýšení sebevědomí žen. To vše v Čechách, v zemi, kde stále není dodržován princip paritního zastoupení žen ve vyšších pozicích politických, ekonomických nebo společenských a kde se nedaří napravit ani tak nehorázné relikty, jako jsou nerovné platové podmínky mužů a žen. Na Nový rok nabídl Český rozhlas Dvojka zvukový portrét zakladatelky tohoto hnutí Češky Rostyi Gordon Smith. Anglické jméno odkazuje ke skutečnosti, že má anglického manžela a díky své emigrantské zkušenosti také obrovské zkušenosti z práce po celém světě. Matku čtyř dětí a oddanou manželku tolerantního muže poznáváme ve zralém věku, kdy se rozhodla své znalosti, zkušenosti ...

Zobrazit více

Pátrání po neviditelném vrahovi – 6. díl

Po roce 1989 produkce detektivek v českém rozhlasovém prostředí citelně narůstá v souvislosti s pronikáním některých dosud zakázaných či opomíjených zahraničních autorů tohoto žánru. Takto se v devadesátých letech publikum dočkalo rozhlasových adaptací povídek například Eda McBaina, Gilberta Keith Chestertona či Agathy Christie. Úplnému počátku tvorby devadesátých let dominuje režisér Jiří Horčička, který se i s hercem Rudolfem Hrušínských vrací k oblíbeným adaptacím případů komisaře Maigreta. Dodnes posluchačsky velmi oblíbené je i Horčičkovo pojetí případů Sherlocka Holmese, jež vznikly pro společnost Ultravox, ta je vydala v roce 1993 a dnes jsou k dostání přes Radioservis. V hlavních rolích zde excelují Miloš Kopecký jako slavný detektiv a Rudolf Hrušínský jako jeho pomocník dr. Watson. Tvůrci této série do popředí postavili především herecké ztvárnění postav, především titulních dvou. U Sherlocka Holmese ...

Zobrazit více

Hrdinové s otazníkem – Emil Hácha

Třetí československý prezident Emil Hácha zůstává přes veškerou snahu historiků stále zahalen závojem předsudků a nepravdivých tvrzení spojených s jeho působením v úřadu prezidenta. Po roce 1989 se začaly objevovat první pokusy o Háchovu rehabilitaci například prostřednictvím filmu či divadla (TV film Noc rozhodnutí, 1993, divadelní inscenace Historický monolog: Zpověď prezidenta Emila Háchy, 2010). Nyní se k těmto projektům přidává také dokumentární drama Českého rozhlasu Smrt v pravý čas, které je však toliko pokusem o apel na současnou veřejnost v otázkách Háchovy zrady a údajné kolaborace s nacisty. Desetiminutová exkurze do posledních let života českého státníka z pera scénáristky Bronislavy Janečkové a v režii Dimitrije Dudíka je totiž koncentrací převážně prázdných frází, jež různými způsoby neustále opakují jedno a to ...

Zobrazit více

CYKLUS HISTORIE PLUS VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉHO ROZHLASU

Tato bakalářská práce se zaměřuje na cyklus Historie plus Českého rozhlasu. V rámci vymezení bakalářské práce se věnuji také historii cyklu, tematickým okruhům, tvůrcům a jeho návaznosti na pořad Historie věčně živá. Cílem mé bakalářské práce bylo představit cyklus Historie plus a na základě analýz vybraných dílů, věnovaných historickým osobnostem, postihnout přístup tvůrců z hlediska formálního zpracování a žánru. Dále také určit dramaturgické uchopení tvůrců a porovnat jejich přístup v rámci zpracování tématu

Zobrazit více

K čemu je v rozhlasovém dokumentu dobrý režisér?

K lecčemu. Pohlídá kompozici celého dokumentu. Vybere vhodnou hudbu. Slyší, když se repliky respondentů opakují. Dohlédne na zvukovou vyrovnanost dokumentu. Rozhodne, který zvuk použít jako ilustrativní, který jako interpunkční a který případně vyhodit. Tam, kde cítí nejasnost, podpoří průvodní slovo nebo dodá titulkovou informaci. Výslednému tvaru dodá řád a lehkost samozřejmosti. Pozice režiséra byla dlouho u dokumentárních pořadů považována za samozřejmou. S příchodem velké autorské skupiny na začátku století do dramaturgické dílny Zdeňka Boučka a Jitky Škápíkové převládl trend autorské režie a reportér se už ve fázi natáčení stával koproducentem a režisérem svého dokumentu – točil už s vědomím budoucího celku, střih prováděl s myšlenkou na konkrétní hudební podklad, zvukové plochy vytvářel výhradně z autentických reportáží. V posledních letech se autoři ke spolupráci s režiséry vrací a ...

Zobrazit více

Paraplíčka Jacquese Demyho v britském auditivním feature

Těsně před prázdninami 2015 uvedla dramaturgyně Eva Nachmilnerová v programové řadě Radiodokument rozhlasové dílo anglického producenta Allana Hala, které vzdává hold filmaři Jacquesu Demymu a jeho dvěma filmům Paraplíčka ze Cherbourgu (1964) a Slečinky z Rochefourtu (1967). Svatojánská česká premiéra přichází sice až čtyři roky po premiéře britské, neztrácí se tím ale nic z několika velmi příjemných zjištění, která jsou s pořadem spojena. První se týká produkce a kontextu vzniku pořadu. Allan Hal stojí v čele nezávislé produkční společnosti The Falling Tree, která patří mezi desítky skupin, jež se snaží prorazit na vlny celoplošných stanic, především BBC. Ta je ze zákona povinna část vysílání zaplnit právě těmito nezávislými produkcemi. Vzniká tak jedinečná situace konkurenčního boje o vysílací minuty a nutně se zvedá úroveň jak těchto dokumentů ...

Zobrazit více

This is a unique website which will require a more modern browser to work!

Please upgrade today!